Již nyní čelíme dvouciferné inflaci, a to je její vrchol při pohledu na meziroční dynamiku stále před námi. Pomalu s každým dnem se revize inflačních vyhlídek posunují směrem vzhůru. A dvacetiprocentní inflace v létě rozhodně není žádné sci-fi. Pohledem inflačního cílování si tedy situace žádá další utažení měnových podmínek.
Dívat se na současnou situaci lze i z jiného úhlu pohledu. Pokud budu parafrázovat slova M. Friedmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, inflace je peněžním fenoménem.
Růst peněžní zásoby v posledních více než dvou letech se pohybuje ve vysokých jednotkách procent, což prostě není konzistentní s dvouprocentním inflačním cílem. A pohled na strukturu emise peněz jednoznačně odhaluje viníka – je to vládní sektor a jeho rozhazovačná politika od vzniku pandemie.
Výzvy ze strany nastupujícího guvernéra směrem k vládě, aby snižovala deficitní hospodaření a ideálně směřovala rozpočet k vyrovnanosti, tak samozřejmě dávají smysl. Obávám se ale, že takovéto apely nepadnou na úrodnou půdu.
Ani ve své střednědobé strategii vláda současné 300 miliardové schodky výrazněji snižovat nehodlá. Jedinou možností, kterou nezávislá centrální banka má, je využití standardního nástroje v podobě zvýšení úrokových sazeb a zdražení financování státu.
Ať jsme tedy příznivci monetárního přístupu či „inflační cílovači“, závěr podle mě je, že úrokové sazby budou muset jít ještě výše. Již za týden můžeme být v situaci, kdy budeme mít v regionu nejvyšší inflaci, ale nejnižší úrokové sazby. Ty maďarské už jsou výše nyní.
Vše samozřejmě s vědomím, že restriktivní měnová politika podváže růst či dokonce způsobí v ekonomice recesi. Dlouhodobě dvouciferná inflace je ovšem fenomén mající mnohem širší dopady než pouze ekonomické. Poprat se s tím vším už ale bude na novém guvernérovi a nové bankovní radě, která se zítra ujímá svého žezla.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Zvýšit a okamžitě na 15-17% i stávajícím dlužníkům!!!
ČNB je jeden z největších škůdců v ČR….