Aktuální zvýšení úrokových sazeb nezabrání tomu, aby inflace letos dále rostla

Bankovní rada ČNB na měnově-politickém zasedání ve středu zvýšila repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu, na úroveň sedmi procent, což je nejvyšší úroveň od května 1999. Finanční trh očekával zvýšení úroků o jeden procentní bod, anebo právě o jeden a čtvrt procentního bodu, krok České národní banky (ČNB) tak v zásadě odpovídal očekávání analytiků.
Aktuální zvýšení úrokových sazeb ČNB nezabrání tomu, aby inflace letos dále rostla. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zvýšení úrokových sazeb na zasedání bankovní rady čekalo, otázkou bylo, jak moc výrazně centrální banka své sazby zvedne. Zároveň šlo o poslední měnově-politické zasedání bankovní rady v jejím stávajícím personálním složení, návrh na další zvýšení úroků ale bude velmi pravděpodobně diskutovat i pozměněná bankovní rada na příštím zasedání počátkem srpna.

Zvýšení repo sazby ČNB o jeden a čtvrt procentního bodu na úroveň sedmi procent v zásadě odpovídá očekávání finančního trhu. Dvoutýdenní repo sazba se vyšplhala na více než třiadvacetileté maximum: Na vyšší úrovni než nyní byla repo sazba ČNB naposledy počátkem května 1999.

Bankovní rada zvýšením sazeb reaguje na bujení inflačních tlaků v české ekonomice a na růst inflačních očekávání na straně podniků a spotřebitelů. ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla výrazněji nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Meziroční inflace v české ekonomice se v květnu vyšplhala na 16 procent a je tak nejvyšší od konce roku 1993. V nejbližších měsících půjde meziroční inflace ještě dále nahoru, vrcholu dosáhne inflace snad na počátku letošního třetího čtvrtletí a je otázkou, zda vrchol bude v oblasti 17 procent, anebo dokonce výše.

Změny úrokových sazeb centrální banky působí na ekonomiku se zpožděním, coby inflační tlumič se vyšší úroky projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí. Aktuální zvýšení úrokových sazeb tak nezabrání tomu, aby inflace v nejbližších měsících dále rostla, dnešní růst úroků ale přispěje k poklesu inflace v průběhu roku 2023.

ČNB chce zároveň vyslat do ekonomiky jasný signál, že dělá vše proto, aby se inflace ve výhledu příštích dvou let vrátila k dvouprocentnímu cíli. Centrální banka se tak snaží zabránit tomu, aby subjekty v ekonomice, tedy firmy a domácnosti, na vysokou inflaci zvykly.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. Příští měnově-politické zasedání proběhne počátkem srpna, kdy bude o úrokových sazbách a dalších nástrojích rozhodovat již personálně obměněná bankovní rada.

V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky.

Meziroční inflace by ve druhém pololetí měla začít klesat, čemuž přispějí jak statistické efekty meziročního srovnání (inflace výrazně rostla již v loňském druhém pololetí, pozn. aut.), tak dopady loňského zvyšování úroků ČNB. Zároveň lze očekávat ochlazení výkonu české ekonomiky především v důsledku nepříznivého dopadu inflace na reálné příjmy domácností a na jejich spotřebu.

Úrokové sazby ČNB již možná dosáhly svého vrcholu, možnost jejich dalšího zvýšení ale zcela vyloučit nelze, zejména v případě, že by v tuzemské ekonomice rostla inflační očekávání, na což by centrální banka zřejmě zareagovala dalším zpřísněním měnových podmínek.

Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena