Balíček ve své aktuální podobě obsahuje řadu změn nepřímých daní, které podle tuzemské centrální banky budou inflaci ovlivňovat protichůdně, v souhrnu ale „budou růst spotřebitelských cen krátkodobě mírně zvyšovat“.

Proinflačně podle centrální banky zapůsobí třeba zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu o deset procent, protiinflačně naopak snížení počtu sazeb DPH a přesuny vybraného zboží mezi nimi.

Přesuny vybraného zboží mezi položky daněné nižší DPH se do konečných cen ale podle ČNB promítnou jen částečně. Firmy a prodejci si totiž v celé řadě případů místo toho hlavně jen navýší marže.

PSALI JSME:
Řetězce a obchodníci si prý loni a jen na cukru „namastili kapsu“ 500 miliony korun navíc

Přitom už loni byl podstatným zdrojem mimořádné inflace, takzvané ziskové nebo také maržové inflace, v Česku fakt, že si firmy a prodejci výrazně navýšili marže; zdražili mnohem více, než odpovídá objektivnímu růstu nákladů.

Zatímco z prvního vrcholu nyní začínají marže firem sestupovat, ještě je podle ČNB čeká jeden. Ten nastane začátkem roku 2024, až konsolidační balíček vstoupí v platnost. Snížení DPH, třeba na potraviny, které balíček obsahuje, totiž firmy a prodejci nepromítnou do konečných cen, a místo toho si tedy dále navýší marže.

Takže „maržový mejdan“ zatím nekončí; naopak, svůj vrchol má před sebou. Platit jej bude řadový občan.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Záhada drahých vajec objasněna. Obchodní řetězce si „mastí kapsu“