I takový krok však lze v současném mezinárodním kontextu považovat za „jestřábí“. Světově významné centrální banky, v čele s americkým Fedem a Evropskou centrální bankou (ECB), totiž své klíčové sazby snižují, případně dokonce měnovou politiku opět nekonvenčně uvolňují, jako ECB od tohoto měsíce.
ČNB pochopitelně není vůči současnému i vyhlíženému vývoji ve světě netečná. Tempo spotřebitelské inflace v posledních měsících překonává předpoklad ČNB, což by za klidnějších zahraničních podmínek tuzemskou centrální banku vedlo k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Takto ale úroky raději ponechává a ponechá i v příštím týdnu na stávající úrovni, tj. základní úroková sazba zůstane na úrovni dvou procent.
Obchodní válka Spojených států a Číny, hrozba tvrdého brexitu a ekonomické zpomalování Číny či Německa totiž představují na horizontu měnové politiky ČNB, tedy v horizontu zhruba půldruhého roku, ústřední protiinflační hrozby i z hlediska české ekonomiky. Ministerstvo financí dnes snížilo odhad růst české ekonomiky na příští rok, což je dokresluje, že ČNB jedná v souladu s většinovým expertním konsensem.
V horizontu měnové politiky také zvolní tuzemský tlak na růst mezd, protože už příští rok lze kvůli globálnímu zpomalení a nejistotám očekávat mírný nárůst míry nezaměstnanosti v ČR. Centrální banka tak navzdory tomu, že se inflace drží blízko horní meze tolerančního pásma inflačního cílování, není ke zvýšení sazeb nucena a naopak udržením stabilních sazeb zohledňuje vyhlížený nárůst dezinflačních tlaků.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
