Nová viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se toto úterý nechala slyšet, že pro ni budou „velmi důležitá“ data k výkonu české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Ta byla zveřejněna dnes. Jsou zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně převyšují.
Podle Zamrazilové by ale další utažení měnové politiky opodstatňovala lepší, než očekávaná čísla, zejména pokud by je táhla poptávka domácností. Jenže ta podle všeho dále ochabla. Vysoká inflace totiž dále nahlodala kupní sílu domácností. Nezdá se tudíž, že by se Zamrazilová měla po dnešku výrazněji než dosud přiklánět k variantě zvýšení úrokových sazeb na srpnovém zasedání.
Podobně zdrženlivý bude po dnešku další staronový radní, Jan Frait. Ten začátkem tohoto týdne uvedl, že centrální banka musí k případnému dalšímu utažení měnové politiky přistupovat uvážlivě. To proto, že jak česká, tak zahraniční ekonomiky už procházejí fází zpomalení.
Česká ekonomika dokonce podle všeho zabředne ve třetím a čtvrtém čtvrtletí do recese. Základní úrokové sazby jsou přitom už nyní podle Fraita dostatečně vysoké na to, aby tlumily úvěrovou činnost, spotřebu i investice.
Radní Oldřich Dědek se v polovině července vyjádřil v tom smyslu, že ČNB by měla upustit od dalších zvýšení základní úrokové sazby. Místo toho by měla potlačovat inflaci probíhajícím intervencemi proti oslabování koruny. Další růst úroků podle něj hrozí spustit, nebo dokonce prohloubit recesi.
Nový guvernér Aleš Michl se již při svém jmenování na Hradě v první polovině května vyjádřil tak, že bude alespoň po nějaký čas usilovat o stabilitu úrokových sazeb. U další nové radní, Kariny Kubelkové, lze očekávat také spíše vlažnější přístup k dalšímu zvedání úroků.
Působila totiž až do června coby hlavní analytička Hospodářské komory ČR. A ta zvyšování sazeb v podání ČNB kritizovala jako až příliš agresivní. Kubelková zřejmě bude vnímavější k potřebám malých a středních podniků, jež Hospodářská komora sdružuje a které si další zdražování úvěrů nepřejí.
Pro zvýšení sazeb se tak ve čtvrtek jednoznačně vyjádří zřejmě pouze dva ze sedmičlenné bankovní rady, a sice viceguvernér Marek Mora a Tomáš Holub. Ti pro zvyšování sazeb zvedali soustavně ruku už coby členové staré, „Rusnokovy“ bankovní rady. Tentokrát už ale zřejmě budou v menšině.
Centrální banka, i když si dá se zvyšováním úrokových sazeb v srpnu přestávku, zřejmě základní úrok zvýší na podzim. Dotlačí ji k tomu stále vysoká, dokonce ještě zrychlující inflace. Letos tak základní sazba stoupne minimálně na 7,5 procenta, ze stávající úrovně rovných sedmi procent.
V případě výraznějšího či úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU nelze vyloučit, že by ČNB musela ještě letos zvýšit základní úrokovou sazbu až na úroveň rovných osmi procent.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
