ČNB ještě bude muset úrokové sazby zvýšit

Názor
Před pár týdny jsem se ve svém příspěvku věnoval tomu, že diskuse ohledně příčin inflace, zda je poptávková či nabídková, respektive dovezená, je již dnes do značné míry irelevantní. Inflační očekávání se „odkotvila“ a začínají skutečnou inflaci dále živit.
Zítra se svého žezla ujímá nová bankovní rada a nový guvernér ČNB. Ilustrační foto: ČNB

Již nyní čelíme dvouciferné inflaci, a to je její vrchol při pohledu na meziroční dynamiku stále před námi. Pomalu s každým dnem se revize inflačních vyhlídek posunují směrem vzhůru. A dvacetiprocentní inflace v létě rozhodně není žádné sci-fi. Pohledem inflačního cílování si tedy situace žádá další utažení měnových podmínek.

Dívat se na současnou situaci lze i z jiného úhlu pohledu. Pokud budu parafrázovat slova M. Friedmana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, inflace je peněžním fenoménem.

PSALI JSME:
Aktuální zvýšení úrokových sazeb nezabrání tomu, aby inflace letos dále rostla

Růst peněžní zásoby v posledních více než dvou letech se pohybuje ve vysokých jednotkách procent, což prostě není konzistentní s dvouprocentním inflačním cílem. A pohled na strukturu emise peněz jednoznačně odhaluje viníka – je to vládní sektor a jeho rozhazovačná politika od vzniku pandemie.

Výzvy ze strany nastupujícího guvernéra směrem k vládě, aby snižovala deficitní hospodaření a ideálně směřovala rozpočet k vyrovnanosti, tak samozřejmě dávají smysl. Obávám se ale, že takovéto apely nepadnou na úrodnou půdu.

Ani ve své střednědobé strategii vláda současné 300 miliardové schodky výrazněji snižovat nehodlá. Jedinou možností, kterou nezávislá centrální banka má, je využití standardního nástroje v podobě zvýšení úrokových sazeb a zdražení financování státu.

PSALI JSME:
Maďarská centrální banka zvýšila sazby

Ať jsme tedy příznivci monetárního přístupu či „inflační cílovači“, závěr podle mě je, že úrokové sazby budou muset jít ještě výše. Již za týden můžeme být v situaci, kdy budeme mít v regionu nejvyšší inflaci, ale nejnižší úrokové sazby. Ty maďarské už jsou výše nyní.

Vše samozřejmě s vědomím, že restriktivní měnová politika podváže růst či dokonce způsobí v ekonomice recesi. Dlouhodobě dvouciferná inflace je ovšem fenomén mající mnohem širší dopady než pouze ekonomické. Poprat se s tím vším už ale bude na novém guvernérovi a nové bankovní radě, která se zítra ujímá svého žezla.

Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Lenka Zlámalová: Nový guvernér ČNB je exhibicionistickým a nekonzistentním člověkem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU

Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší …

Koruna na začátku týdne lehce oslabila

Únorový růst tuzemských průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi. Výrazně se na jejich meziměsíčním růstu o 0,5 procenta podepsal zejména nárůst cen ropy na světových trzích, jehož proinflační vliv byl dále …

Česko se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí Evropské unie. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dat Eurostatu zveřejněných v pondělí se v únoru už posunula na sednou příčku s …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.