Komora svěřenských poradců a správců ČR z. s. se na základě několika podnětů spotřebitelů v uplynulých dvou letech zaměřila na společnost IPC a nechala si vypracovat právní posudek její činnosti. Ze zjištění vyplynulo podezření, že činnost IPC vykazuje znaky neoprávněného kolektivního investování, přičemž společnost nedisponuje žádným povolením ze strany ČNB.

S cílem ochrany spotřebitele i oboru svěřenských fondů podala KSPS ČR podnět k České národní bance a požádala správní orgán o vyjádření k činnosti společnosti IPC.

ČNB, jako správní orgán, podnět KSPS ČR posoudila a došla v rámci své dohledové činnosti k důvodnému podezření, že činnost společnosti IPC může vykazovat znaky neoprávněného kolektivního investování, tedy možného přestupku podle ustanovení § 614 odst. 1 písm. a) ZISIF.

ČNB proto dne 27.11.2018 prvně vyzvala společnost IPC, č.j. 2018/140370/570 (dále jen „Výzva I“), aby správnímu orgánu poskytla detailní popis služeb a podklady k objasnění skutečností. Výzva byla poté ještě dvakrát zopakována.

Vzhledem ke skutečnosti, že společnost IPC nedoložila ČNB, jako regulátorovi trhu, požadované dokumenty, se dopustila přestupku podle ustanovení § 9b odst. 1 písm. c) zákona o dohledu a byla jí uložena pokuta ve výši 100 000 Kč.

Česká národní banka ve svém rozhodnutí č.j. 2020/87819/570 ze dne 7. července 2020, sp. zn. Sp/2018/426/573 dále uvádí následující:

ČNB zjistila, že společnost IPC nabízí veřejnosti možnost založení a aktivní správu svěřenských fondů, při níž slibuje navýšení majetku jednotlivých svěřenských fondů o 6 až 9,2 % ročně.

ČNB z dokladů předložených jednotlivými zakladateli svěřenských fondů dovodila, že společnost IPC participuje na zakládání svěřenských fondů a rozhoduje o toku finančních prostředků ze svěřenských fondů, přestože opakovaně tvrdí, že neposkytuje žádné služby zakladatelům svěřenských fondů a nedisponuje žádnými vzorovými dokumenty.

ČNB proto vyzvala společnost IPC k doložení ve výroku specifikovaných informací a dokumentů, neboť má z popsaných zjištění příkladem uvedených, k nimž došla v rámci své dohledové činnosti, důvodné podezření, že činnost účastníka řízení může vykazovat znaky neoprávněného kolektivního investování, tedy možného přestupku podle ustanovení § 614 odst. 1 písm. a) ZISIF.

ČNB v rámci svého šetření zkoumala také obchodní podmínky IPC a zjistila, že  „Příkazní smlouva“ Obchodních podmínek společnosti IPC popírá principy fungování svěřenského fondu podle občanského zákoníku, a to tím, že přenáší výkon správy fondu na jinou osobu, než je jmenovaný správce. Nastavení vztahu mezi zakladatelem totiž obchází ustanovení § 1453 občanského zákoníku, podle kterého je správcem svěřenského fondu každý svéprávný člověk, a právnická osoba jen tehdy, když to zákon výslovně umožní. IPC tím, jak nastavila svou dokumentaci, zakladateli odnímá kontrolu nad fondem. Kontrolu nemá ani správce zvolený zakladatelem. V kontextu dalších ustanovení umožňuje tato příkazní smlouva společnosti IPC volně nakládat se svěřenským fondem, včetně provádění obchodů se sebou samým.

ČNB obdržela seznam 1042 účtů. Na těchto účtech probíhaly ve sledovaných dnech transakce v řádech stovek tisíců až milionů korun. Z pohybu na účtech vedených pro IPC vyplývá, že peněžní prostředky jednotlivých svěřenských fondů jsou posílány na různé účty vedené pro společnost IPC a následně jsou převáděny na její sběrný účet. Z transakcí na uvedeném účtu vyplynulo, že v roce 2017 byl kreditní obrat ve výši cca 49 175 000 Kč a debetní pak ve výši cca 42 112 000 Kč. V roce 2018 již činil kreditní obrat cca 274 226 000 Kč, debetní pak 227 982 000 Kč.

Komora svěřenských poradců a správců ČR z.s. k celé situaci dodává, že postupy společnosti Invest & Property Consulting a.s. při zřizování svěřenských fondů se výrazně odchylují od běžných postupů společností podnikajících v oboru svěřenských fondů. Činnost společnosti IPC má podle názoru KSPS ČR spíše znaky zneužívání svěřenských fondů za účelem sdružování finančních prostředků od veřejnosti za účelem dalšího investování. Z tohoto důvodu ji nelze považovat za běžný podnikatelský subjekt, který se účastní relevantního trhu svěřenských fondů. Společnost IPC nikdy nebyla členem KSPS ČR.

ČNB opakovaně potvrzuje, že existuje důvodné podezření, že IPC ve své činnosti porušila zákon. Jsme si vědomi toho, že činnost IPC může mít dopad na konkrétní spotřebitele. Představenstvo KSPS ČR se proto rozhodlo zřídit kontaktní místo, které je k dispozici každému. Cílem kontaktního místa je především shromáždění dalších informací od spotřebitelů, které by mohly pomoci ČNB v jejím šetření. KSPS ČR bude dále ráda, pokud bude schopna pomoci dotčeným spotřebitelům a tím minimalizovat dopad činnosti IPC na svěřenské fondy jako celek a na celý trh svěřenských fondů.