ČNB začala intervenovat za posílení koruny 12. května, po Michlově jmenování o den dříve. Byla – a stále je – to její teprve druhá intervence za posílení koruny v celém období od roku 2000. První uskutečnila krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu letos v zimě.
Tuzemská centrální banka tedy letos v květnu, od 12. do 31. května, „pálila“ své devizové rezervy tempem zhruba 4,4 miliardy korun denně, aby českou měnu ubránila před výraznějším oslabením. Takové by totiž ještě dále zvýšilo inflační tlaky, neboť by například vedlo ke zdražení pohonných hmot nad rámec současného stavu.
ČNB v intervenci za silnější korunu musela pokračovat také v červnu, kdy vydala odhadem zhruba 90 miliard korun. Ve své intervenci pokračuje i v červenci. Celkový objem intervence už nyní zřejmě přesahuje 200 miliard korun.
Koruna po jmenování Michla guvernérem začala citelně oslabovat, protože uvedl, že hodlá klíčové úrokové sazby centrální banky ponechat po nějaký čas na stabilizované úrovni. To si trhy vyložily jako takzvaný holubičí signál – tedy jako signál slabšího odhodlání bojovat s inflací.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
