ČNB je tak po maďarské centrální bance, jež svoji základní sazbu zvýšila o den dříve, druhou centrální bankou některé z významnějších světových ekonomik, která k prvnímu postpandemickému zpřísnění měnové politiky přistoupila. Je přitom pravděpodobné, že další zvýšení základní sazby ČNB se odehraje na příštím, srpnovém měnověpolitickém zasedání.
Trh nyní sází na to, že do konce příštího roku zvýší ČNB svoji základní sazbu ještě pětkrát v rozsahu 0,25 procentního bodu. V příštích dvanácti měsících by podle předpokladu trhu tuzemská centrální banka měla zvyšovat základní sazbu jedním z nejrychlejších temp v zemích OECD. Ze 37 ekonomik této organizace by měly agresivněji než ČR utahovat měnové šrouby pouze Chile, Kolumbie a Mexiko.
ČNB svým rozhodnutím chce trhům vyslat signál, že možný nárůst inflačních očekávání ani v nejmenším nebere na lehkou váhu a že nehodlá tolerovat jakkoli výraznější inflaci. Koruna se nadále drží na relativně silné úrovni vůči euru, rozhodnutí centrální banky tedy přispívá ke zpevnění jejího kursu.
Vyšší úrok zatraktivňuje korunu, ale zároveň je odrazem prostředí, v němž komerčním bankám nezbude nic jiného, než jít nahoru s hypotečními úroky. Rozhodnutí ČNB je tedy dalším dokladem toho, že doba ultralevných hypoték je v ČR pomalu, ale jistě pryč. Hypotéky teď budou pozvolna dále zdražovat, výrazněji nad nynější zhruba dvouprocentní průměrnou sazbu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
