Vývoj ekonomiky byl relativně blízko poslední prognóze ČNB ze začátku srpna. To bylo rovněž zmíněno guvernérem Jiřím Rusnokem po včerejším zasedání. Z tohoto důvodu také žádný analytik změnu v nastavení měnové politiky nečekal.
Guvernér dle svých slov věří v to, že nedojde na druhé komplexní uzavření ekonomiky, ke kterému došlo na jaře. Nicméně zdůraznil, že druhá vlna pandemie je největším rizikem prognózy. Bankovní rada ČNB vyhodnotila její rizika jako stále výrazná, přičemž aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně budoucího ekonomického vývoje.
V porovnání s prognózou ČNB byla koruna ve třetím čtvrtletí mírně silnější. Po dotazu na poslední oslabení koruny guvernér Rusnok poznamenal, že koruna reaguje na poslední čísla o nárůstu pandemie. Rusnok zopakoval, že slábnoucí měna funguje jako přirozený stabilizátor, který snižuje potřebu využití nekonvenčních nástrojů.
Zajímavé bylo, když guvernér opět zmínil právo zasáhnout v případě, že by koruna oslabila nad „nějaké limity“. Vzápětí ale takový scénář označil za hypotetickou, teoretickou záležitost. Současnou inflaci označil guvernér za vitální, což platí zejména pro jádrovou inflaci, která se pohybuje nad prognózou, zatímco ceny potravin a vliv změn spotřební daně se pohybují pod prognózou. Guvernér zopakoval, že ČNB očekává zpomalení inflace na cílovaná dvě procenta později v příštím roce.
Úrokové sazby setrvají nízko do roku 2022
V naší prognóze i nadále očekáváme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny až do počátku roku 2022. Ovšem jelikož rizika prognózy zůstávají zvýšená, nikdo nemůže vyloučit potřebu dodatečného uvolnění měnových podmínek.
Není zcela zodpovězeno, jak by ČNB takové uvolnění provedla. My se nadále domníváme, že nejpravděpodobnějším nástrojem by v takovém případě bylo oslabení koruny. Ještě začátkem září započítával peněžní trh v horizontu dvou let zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB o 50 procentních bodů, ale v průběhu září většinu těchto spekulací vymazal.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
