Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro přední tuzemskou poradenskou společnost PKF APOGEO. Výsledky šetření s názvem Ekonomický a personální výhled firem pro rok 2026 mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici.
Průzkum ukázal, že makroekonomická očekávání firem se pro letošek oproti minulým letům výrazně zlepšila. Růst české ekonomiky očekává 47 procent dotázaných firem, zatímco v roce 2024 to bylo 34 procent a v roce 2023 pouze 20 procent.
Stejný podíl firem (47 %) předpokládá také růst globální ekonomiky (2024: 37 %, 2023: 23 %). „Pozitivnější výhled se promítá i do očekávání vlastního hospodaření,“ konstatuje průzkum. Růst očekává 44 procent, což je výrazný posun oproti výhledu na rok 2025 (32 %).
„Firmy po dvou letech výrazné nejistoty znovu pracují s růstovým scénářem. Nejde o nekritický optimismus, ale o realistický pohled, ekonomika má růstový potenciál a inflace už není hlavní brzdou strategických rozhodnutí,“ řekl Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.
Ostatně také výhled ministerstva financí pro tento rok je optimistický. Ještě v době, kdy stál v čele resortu Zbyněk Stanjura (ODS), odhadlo růst hrubého domácího produktu (HDP) v letošním roce na 2,2 procenta. „V roce 2026 očekáváme pokračování růstu, taženého domácí poptávkou a oživením firemních investic,“ uvedlo ministerstvo.
Navzdory zlepšujícímu se makroekonomickému výhledu ale firmy nadále čelí různým omezením a překážkám. Největším aktuálním limitem zůstávají vysoké ceny energií, které uvádí 30 procent firem bez ohledu na jejich velikost.
U větších firem se výrazněji projevují také vysoké ceny surovin a materiálů, zatímco menší firmy silněji pociťují vyčerpanost trhu práce, tedy nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
„Z hlediska hrozeb pro následujících dvanáct měsíců firmy nejčastěji zmiňují ceny energií a vstupů (44 %), inflaci (35 %) a zvýšenou administrativní a kontrolní zátěž ze strany státu (34 %),“ uvádí se v průzkumu.
Z odpovědí firem je však patrné, že u většiny sledovaných hrozeb se meziročně snižuje intenzita obav, což platí i pro inflaci, daňové zatížení nebo mzdové náklady. Dlouhodobě nejvýraznější obavou zůstává dostupnost kvalifikovaných pracovníků.
Toho se obává více než 70 procent malých a středních firem. Jde o klíčový strukturální problém, který firmy nevnímají jako krátkodobý. Jako největší příležitost vidí firmy růst domácího trhu. Pro podniky do 50 zaměstnanců je to také využití umělé inteligence.
„Strukturální problémy, jako jsou ceny energií, regulace nebo dostupnost pracovní síly, zůstávají navzdory opakovaným vládním deklaracím prakticky beze změny. To, že intenzita obav meziročně klesá, neznamená, že by se situace zlepšila,“ poznamenal Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.
Dodal, že firmy se spíše naučily fungovat v prostředí, kde s těmito limity dlouhodobě počítají. Aktuální vládní priority jsou správně pojmenované, ale na jejich dopad do každodenní reality podniků si musíme počkat,“ dodal Postl.
Pokračování zítra
