Tuzemská centrální banka od ledna 2010 cíluje inflaci na úroveň dvou procent, ovšem hodnoty od jednoho do tří procent se nacházejí právě v takzvaném tolerančním pásmu. Toleranční pásmo je odrazem určité nevyzpytatelnosti, která při náročném a komplexním procesu cílování vždy nastává. ČNB tedy hodnoty inflace spadající do tolerančního pásma nijak zvlášť neznepokojují.
Jiná situace může ovšem nastat, pokud inflace opustí toleranční pásmo. Když se tak stalo v říjnu 2013, kdy inflace toleranční pásmo „podstřelila“ (pozn. aut. – vykázala tehdy hodnotu 0,9 %), byl to pro centrální banku jeden z argumentů při následném intervenčním režimu, který udržovala od listopadu 2013 do dubna 2017.
V jeho rámci uměle oslabovala korunu, aby tak dodatečným uvolněním měnových podmínek zabránila hrozící deflaci a pomohla inflaci výš. Pod úrovní tolerančního pásma inflace setrvávala po podstatnou část doby trvání intervenčního režimu, konkrétně od ledna 2014 do října 2016.
Nyní ovšem nastává situace opačná, kdy inflace naopak toleranční pásmo „přestřeluje“. Tak se v tomto desetiletí dělo zatím jen v období od ledna do října roku 2012. Českou národní banku však tehdejší cenové tlaky nevedly ke zpřísnění měnové politiky, protože se potýkala s efekty nepříznivé mezinárodní situace, poznamenané důsledky světové finanční krize a probíhající evropskou dluhovou krizí.
Podobné je to i nyní. V tom smyslu, že nepříznivá mezinárodní situace brání centrální bance zasáhnout proti přestřelení tolerančního pásma tak, jako by jinak bylo očekávatelné, tedy zvýšením klíčových úrokových sazeb. I když takové zvýšení už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB nelze vyloučit, pravděpodobnější je, že centrální banka ponechá základní sazbu na stávající úrovni dvou procent.
Hlasování bankovní rady však rozhodně nebude jednomyslné. Během měnově-politického zasedání bankovní rady lze čekat ještě bouřlivější debatu, než jaká byla ta z počátku listopadu. Bankovní rada se počátkem listopadu poměrem hlasů 5:2 rozhodla ponechat sazby na stávající úrovni, nicméně jednání se protáhlo, takže jeho výsledek byl oznámen se zpožděním oproti oznámenému řádnému termínu.
Citelné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen mezi říjnem a listopadem letošního roku bylo ovlivněno zejména vývojem cen potravin. Následuje podrobnější vysvětlení těch z nejkřiklavějších cenových nárůstů právě v oblasti potravin.
Cukr (v listopadu zdražoval meziročně o 13,6 procenta)
Výnosy cukrové řepy jsou sice letos mírně lepší než loni, avšak zůstávají pod pětiletým průměrem. Sklizeň cukrové řepy nepříznivě ovlivnily časté srážky na konci léta a houbová choroba, jež se rozvinula zejména na Moravě a ve Slezsku a která snižuje cukernatost.
Výnos cukrové řepy nepříznivě ovlivnili také hraboši, kteří se na řepná pole přesunuli z obilních lánů, kde škodili předtím, během léta. Podprůměrný výnos cukrové řepy je klíčovým zdrojem zdražování cukru, společně s poklesem zásob cukru napříč Evropskou unií.
Vepřové (o 13,3 procenta), uzeniny (o 10,2 procenta)
Světové ceny potravin v listopadu vyskočily na své dvouleté maximum. Vyplývá to z čerstvých údajů Organizace spojených národů, podle nichž stouply celosvětově ceny potravin meziročně o takřka deset procent. Důvodem je hlavně zdražování masa, které podle OSN podražilo mezi letošním říjnem a listopadem o 4,6 procenta, což je nejvyšší nárůst za posledních více než deset let. Zdražování masa (a uzenin), zejména vepřového, pociťuje také Česko.
České domácnosti se musí ještě ve zbytku letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém. V zemi od loňska zuří epidemie afrického moru prasat, takže chovy jsou rozsáhle vybíjeny, aby se šíření nemoci zamezilo. Vzniklý výpadek kompenzuje Čína právě vyšším dovozem.
Ovoce (o 16,2 procenta)
Stále zřetelněji se ukazuje, že se se týče úrody ovoce, byl loňský rok v Česku vskutku výjimečný. Ovocné stromy se doslova prohýbaly nadúrodou plodů. Bohatá sklizeň se promítla do cen. Letos to bylo dost jiné. Ovoce meziročně citelně zdražilo.
Z nejnovějších údajů ČSÚ plyne, že konzumní jablka v říjnu 2019 zdražovala meziročně o 25,4 procenta, hrušky dokonce o 59,3 procenta a švestky o osm procent. Meruňky v červenci 2019 meziročně zdražovaly o 11,6 procenta, třešně o 24 procenta, a višně dokonce o 83,3 %. Důvodem je nejen horší než loňská úroda, ale také obecný růst mezd – které pochopitelně rostou také sadařům a ovocnářům – či zdražování energií.
Brambory (o 23,5 procenta), mouka (o 7,1 procenta)
Brambory zůstávají meziročně cenově výše. Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská (katastrofálně špatná), ale přesto ještě letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor zcela polevil.
Z podobného důvodu jako brambory zdražuje také mouka. Obiloviny zaznamenaly loni velmi špatnou úrodu, také kvůli suchému a teplému počasí. Letos to bylo sice lepší, nicméně pořád žádná sláva. Zdražování mouky v kombinaci se zdražováním cukru bude klíčovým důvodem, proč si lidé letos připlatí za vánoční pečivo.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
