České třešně zná celý svět. Proč je vozíme z Itálie?

Rozhovor
Čeští pěstitelé produkují ovoce špičkové kvality. Bez problémů plní i nejpřísnější evropské normy. Přesto naše ovocnáře v obchodních řetězcích válcuje dovoz z Polska, a pokud si chcete pochutnat na třešni, která dozrála u nás, nejlíp uděláte, když si pro ni vylezete přímo na strom. „Pomeranče se ale zatím pěstovat nechystáme, i když se podnebí u nás mění,“ říká Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky.
„Lidé se rychle přejedli banánů a jablko je něco jako strategická surovina,“ řekl Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie České republiky. Foto: archiv Martina Ludvíka

V médiích se začaly objevovat zprávy, že letošní úroda jablek bude slabá, spotřebitelé se prý ale nemají bát, protože sklady jsou plné ještě od loňska. Jsou loňská jablka ještě k jídlu?
Když jablka zavřete do plynotěsné chladné komory a snížíte obsah kyslíku z jednadvaceti na jedno procento, dají se bez problémů udržet rok i více ve špičkové kvalitě. Co nedýchá, nestárne. V Česku se ročně na obyvatele zkonzumuje 22 kg jablek, včetně štrůdlu a calvadosu. Je to jedna z nejvyšších spotřeb v EU, zhruba čtvrtina všeho spotřebovaného ovoce. Lidé se rychle přejedli banánů a jablko je něco jako strategická surovina. Jsou klíčovým zdrojem vitaminů, vyrábějí se z nich mošty, koncentráty, konzumní zavařeniny, limonády i dětské výživy…

To je v Česku taková nadprodukce ovoce?
Není, nejsme a nikdy jsme nebyli v pěstování ovoce soběstační. Česká republika většinu spotřeby dováží – podle jednotlivých druhů od 50 až po 90 procent. Ovocnáři ale paradoxně nejvíc odnesli ruské embargo na zboží z EU, i když jsme naše ovoce do Ruska prakticky nevyváželi. O odbyt ale přišlo Polsko, které je největším producentem v EU. A polští farmáři potřebovali rychle najít nová odbytiště. Může za to charakter výroby, který je daný trvalými kulturami. Když pěstujete zeleninu, a najednou pro ni nemáte odbyt, tak příští rok zasadíte něco jiného.
Ale pětiletý sad, který právě začal pořádně rodit, jen tak zlikvidovat nemůžete. Polákům se to podařilo drastickým snížením cen, na které slyší obchodní řetězce. Nutno dodat, že s masivní podporou polského státu.

Jak taková podpora vypadá?
Zemědělské podniky u nás hospodaří třeba na tisíci nebo dvou tisících hektarech půdy. Produkují potravinářskou pšenici, řepku – zkrátka plodiny, pro něž je odbyt. A k tomu mají středisko ovocnářské výroby. Pokud ji budou muset zrušit, ekonomicky je to nezničí, spíš naopak. Ale typické polské hospodářství je rodinná farma do pěti hektarů. Aby majitele uživila, nemají jinou možnost, než speciální výrobu – tedy právě ovoce, nebo zeleninu.
Zemědělství u nás živí sto tisíc lidí, v Polsku čtyři miliony. Ty vláda nemůže nikdy nechat padnout, velí jí to pud sebezáchovy. Takže nejmenší farmáři jsou zcela osvobozeni od daní, nad určitou hranici obratu platí dvě procenta! K tomu minimální zdravotní a sociální pojištění… a také značná benevolence kontrolních orgánů například při používání pesticidů.

Jde to ale dnes bez nich?
Už v polovině 90. let začala Ovocnářská unie zavádět systém integrované produkce ovoce, který dnes umožňuje produkovat v kvalitě, jaké ve většině ostatních zemí nedosahují. Evropské normy pro jablka na dětské výživy například stanovují jako maximum tak zanedbatelný obsah pesticidů, že se v praxi vlastně nedá ani změřit. A naši pěstitelé je plní. I proto v ČR funguje jedna z největších továren na baby food v Novém městě nad Metují, která má stálý přísun dostatečně kvalitní suroviny. Jenže tahle jablka by si v supermarketu nikdo nekoupil. Nejsou prostě na pohled tak krásná.

PSALI JSME:
Nová odrůda meruňky obávanému viru odolá

Takhle se tedy rodí zákazníci nakupující na farmářských trzích?
Někteří lidé rádi tvrdí, že nakupují výhradně na farmářských trzích, stejně jako sledují výhradně dokumenty na ČT2. Pak se ale dá těžko vysvětlit, proč mají největší sledovanost nekonečné seriály a reality show v komerčních televizích a nejvíc nakupujících stejně potkáte v super a hypermarketech. Ve skutečnosti zajdou na farmářské trhy dvakrát do roka a odnesou si pár jablek, aby neměli těžkou tašku.
Takže pokud jde o odbyt výpěstků, významnou roli tyhle trhy nehrají a ani hrát nemohou. Mají ale jednu velkou a nepopiratelnou zásluhu: Postaraly se o propagaci domácí produkce. A projevuje se to i ve velkých marketech, které se požadavkům zákazníků přizpůsobily a dnes používají reklamní slogany postavené na českém zboží, české produkci a čerstvosti. 

Opravdu to funguje tak, že zákazníci začali preferovat české zboží, nebo je to jen zbožné přání marketérů, kteří na tuhle kartu vsadili spoustu peněz?
Patriotismus skutečně ovlivňuje nákupní chování. My ovocnáři jsme to věděli dávno před marketingovými odborníky. Když jsme na základě požadavků obchodních řetězců začali lepit na jednotlivé kusy ovoce naše značky, jako to dělají zahraniční producenti, využili jsme toho k vlastnímu průzkumu. Etiketovací stroje totiž dokáží polepit každou řadu ovoce v jedné bedýnce jinak. Takže jsme to zkusmo prostřídali: na jedné řadě bylo označení původu, na další neutrální nálepky. A zpovzdálí jsme pozorovali, jak zřetelně označená česká jablka mizí, zatímco ostatní zůstávají…

PSALI JSME:
Potravinový patriotismus si mohou dovolit bohatší Evropané. Češi jsou zatím cenově senzitivní

Proč se tedy v létě v českých obchodech prodávají italské třešně?
Třešně patří mezi ovoce, které se nedá skladovat, maximálně konzervovat. Aby je měli zákazníci v bohatých zemích, jako je Německo, Británie a dnes vlastně i Česká republika na stole co nejdelší část roku, vyvinul se globální systém jejich pěstování a distribuce.
Už před Vánoci se sklízejí v Chile, odkud se do Evropy dopravují letecky. Za stokorunu si jich můžete koupit deset deka.
Další v pořadí je Turecko, které využívá rozmanitosti krajiny a klimatických podmínek, takže se tam třešně pěstují v nížinách i ve dvou tisících metrech nadmořské výšky. Díky tomu se odsud rozvážejí kamiony od května až do srpna.
Pak přijde na řadu Itálie, samozřejmě Polsko, a štafetu uzavírá v září Norsko. Tamním třešním sice trvá dlouho, než dozrají, ale zase jsou pak na trhu samy a pěstitelé mohou za kilo inkasovat i deset eur.

A jak je to u nás?
U nás postupně dozrávají necelé dva měsíce, v červnu a červenci, kdy je globální trh nasycený.
Navíc se pěstují jen na osmi stech padesáti hektarech a v řetězcích se objevují jen málokdy.
Takže pokud nemáte na zahradě pár vlastních stromů, zbývají vám právě farmářské trhy.
České třešně jsou ale zároveň celosvětově nejrozšířenější.

To je nějaký rébus?
Ve druhé polovině minulého století se čeští šlechtitelé zaměřili na novou odrůdu třešní, která by byla odolnější a i v dalších ohledech lepší, než všechny dosavadní. Povedlo se jim to. Dostala jméno Kordia, dnes ji ovocnáři znají a pěstují všude na světě. Nic z toho ale nemáme. Soudruzi tehdy nechtěli investovat do patentové ochrany, raději „návod“ na novou odrůdu prodali za pakatel do USA. Šlechtění třešní u nás ale pokračuje dodnes a máme celou řadu zajímavých odrůd, které se po světě pěstují.

Když se dají v Norsku úspěšně pěstovat třešně, neumožní jednou globální oteplování českým ovocnářům produkovat třeba pomeranče?
Pomeranče potřebují dlouhé období od odkvětu do sklizně. Zatím u nás takové podmínky nejsou, ale soudě podle vývoje počasí a průměrných teplot třeba jednou budou. Co se ale zatím nijak nemění, je pravidelný příchod „zmrzlých mužů“. V půlce května se prostě ochladí, objeví se přízemní mrazíky, a co do té doby rozkvetlo, má smůlu. Odborníci dlouhodobě sledují vývoj fenofází u odrůd meruněk, které se ve stejných oblastech pěstují už 50 let. Dnes kvůli teplejším zimám kvetou o 14 až 18 dní dříve. Takže škody způsobené květnovým ochlazením rok od roku rostou.

PSALI JSME:
Sucho trápí i vinaře, ale hroznů je dost

Sady, stejně jako vinohrady, se ale dají chránit třeba parafinovými svícemi…
Za jednu noc při teplotě mínus tři stupně zaplatíte za hektar 30 tisíc korun. Naši největší pěstitelé zkoušeli i vrtulníky, které létaly nad sady a promíchávaly vzduch. Jenže tahle opatření nakonec cenou převýší hodnotu úrody, kterou mají chránit.
Účinné jsou třeba i protimrazové závlahy. Jenže vody je málo a bude jí ještě míň.
Testují se také účinky specifických fytohormonů, které by dokázaly oddálit rašení stromů. Ty potřebují nějakou dobu, aby si přes zimu odpočaly, ale jakmile začnou stoupat teploty, probudí se a „jdou na to“. U nás se zatím probouzejí v dubnu, ve Španělsku už v únoru, což nás možná taky čeká. Ve Španělsku ovšem zmrzlé muže neznají. „Prášek na spaní“ pro stromy by byl skvělou věcí.

Nebylo by jednodušší vyšlechtit odolnější odrůdy místo pěstování těch tradičních?
Vyšlechtění odrůdy s novými vlastnostmi trvá asi dvacet let, ale to by nebyl největší problém, v tom jsme byli vždycky dobří. Jenže když přijdeme velkoodběratelům z řetězců nabídnout nové jablko, které je přizpůsobeno novým klimatickým podmínkám, třeba i chutná lépe, než tradiční odrůdy, jen není tak krásné na pohled, tak se nám vysmějí. Leda, že by na taková jablka někdo zavedl povinné kvóty…

PSALI JSME:
Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Sdílet:

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Do důchodu v 65 letech. Nebo bude všechno jinak?

Čím jsme starší, tím více vyhlížíme magickou hranici 65 let, kdy budeme moci začít čerpat starobní důchod. Finanční prostředky, které jsme každý měsíc či jednou za rok platili státu, se nám konečně začnou vracet a …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru