Co stojí za zdražováním potravin?

Názor
Inflace v Česku nečekaně silně roste. Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v listopadu v meziročním vyjádření nejvýraznější za celé období od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Poprvé od října 2012 také míra inflace překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky (ČNB).
Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská, ale přesto letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor zcela polevil. Foto: Depositphotos.com

Tuzemská centrální banka od ledna 2010 cíluje inflaci na úroveň dvou procent, ovšem hodnoty od jednoho do tří procent se nacházejí právě v takzvaném tolerančním pásmu. Toleranční pásmo je odrazem určité nevyzpytatelnosti, která při náročném a komplexním procesu cílování vždy nastává. ČNB tedy hodnoty inflace spadající do tolerančního pásma nijak zvlášť neznepokojují.

Jiná situace může ovšem nastat, pokud inflace opustí toleranční pásmo. Když se tak stalo v říjnu 2013, kdy inflace toleranční pásmo „podstřelila“ (pozn. aut. – vykázala tehdy hodnotu 0,9 %), byl to pro centrální banku jeden z argumentů při následném intervenčním režimu, který udržovala od listopadu 2013 do dubna 2017.

V jeho rámci uměle oslabovala korunu, aby tak dodatečným uvolněním měnových podmínek zabránila hrozící deflaci a pomohla inflaci výš. Pod úrovní tolerančního pásma inflace setrvávala po podstatnou část doby trvání intervenčního režimu, konkrétně od ledna 2014 do října 2016.

PSALI JSME:
Dva roky od konce devizových intervencí

Nyní ovšem nastává situace opačná, kdy inflace naopak toleranční pásmo „přestřeluje“. Tak se v tomto desetiletí dělo zatím jen v období od ledna do října roku 2012. Českou národní banku však tehdejší cenové tlaky nevedly ke zpřísnění měnové politiky, protože se potýkala s efekty nepříznivé mezinárodní situace, poznamenané důsledky světové finanční krize a probíhající evropskou dluhovou krizí.

Podobné je to i nyní. V tom smyslu, že nepříznivá mezinárodní situace brání centrální bance zasáhnout proti přestřelení tolerančního pásma tak, jako by jinak bylo očekávatelné, tedy zvýšením klíčových úrokových sazeb. I když takové zvýšení už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB nelze vyloučit, pravděpodobnější je, že centrální banka ponechá základní sazbu na stávající úrovni dvou procent.

Hlasování bankovní rady však rozhodně nebude jednomyslné. Během měnově-politického zasedání bankovní rady lze čekat ještě bouřlivější debatu, než jaká byla ta z počátku listopadu. Bankovní rada se počátkem listopadu poměrem hlasů 5:2 rozhodla ponechat sazby na stávající úrovni, nicméně jednání se protáhlo, takže jeho výsledek byl oznámen se zpožděním oproti oznámenému řádnému termínu.

PSALI JSME:
Listopadová inflace překonala očekávání trhu i centrálních bankéřů

Citelné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen mezi říjnem a listopadem letošního roku bylo ovlivněno zejména vývojem cen potravin. Následuje podrobnější vysvětlení těch z nejkřiklavějších cenových nárůstů právě v oblasti potravin.

Cukr (v listopadu zdražoval meziročně o 13,6 procenta)

Výnosy cukrové řepy jsou sice letos mírně lepší než loni, avšak zůstávají pod pětiletým průměrem. Sklizeň cukrové řepy nepříznivě ovlivnily časté srážky na konci léta a houbová choroba, jež se rozvinula zejména na Moravě a ve Slezsku a která snižuje cukernatost.

Výnos cukrové řepy nepříznivě ovlivnili také hraboši, kteří se na řepná pole přesunuli z obilních lánů, kde škodili předtím, během léta. Podprůměrný výnos cukrové řepy je klíčovým zdrojem zdražování cukru, společně s poklesem zásob cukru napříč Evropskou unií.

Vepřové (o 13,3 procenta), uzeniny (o 10,2 procenta)

Světové ceny potravin v listopadu vyskočily na své dvouleté maximum. Vyplývá to z čerstvých údajů Organizace spojených národů, podle nichž stouply celosvětově ceny potravin meziročně o takřka deset procent. Důvodem je hlavně zdražování masa, které podle OSN podražilo mezi letošním říjnem a listopadem o 4,6 procenta, což je nejvyšší nárůst za posledních více než deset let. Zdražování masa (a uzenin), zejména vepřového, pociťuje také Česko.

České domácnosti se musí ještě ve zbytku letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém. V zemi od loňska zuří epidemie afrického moru prasat, takže chovy jsou rozsáhle vybíjeny, aby se šíření nemoci zamezilo. Vzniklý výpadek kompenzuje Čína právě vyšším dovozem.

PSALI JSME:
Vepřové už letos v Česku zdražilo o pětinu. Zdražování není u konce, zejména kvůli Číně

Ovoce (o 16,2 procenta)

Stále zřetelněji se ukazuje, že se se týče úrody ovoce, byl loňský rok v Česku vskutku výjimečný. Ovocné stromy se doslova prohýbaly nadúrodou plodů. Bohatá sklizeň se promítla do cen. Letos to bylo dost jiné. Ovoce meziročně citelně zdražilo.

Z nejnovějších údajů ČSÚ plyne, že konzumní jablka v říjnu 2019 zdražovala meziročně o 25,4 procenta, hrušky dokonce o 59,3 procenta a švestky o osm procent. Meruňky v červenci 2019 meziročně zdražovaly o 11,6 procenta, třešně o 24 procenta, a višně dokonce o 83,3 %. Důvodem je nejen horší než loňská úroda, ale také obecný růst mezd – které pochopitelně rostou také sadařům a ovocnářům – či zdražování energií.

Brambory (o 23,5 procenta), mouka (o 7,1 procenta)

Brambory zůstávají meziročně cenově výše. Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská (katastrofálně špatná), ale přesto ještě letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor zcela polevil.

Z podobného důvodu jako brambory zdražuje také mouka. Obiloviny zaznamenaly loni velmi špatnou úrodu, také kvůli suchému a teplému počasí. Letos to bylo sice lepší, nicméně pořád žádná sláva. Zdražování mouky v kombinaci se zdražováním cukru bude klíčovým důvodem, proč si lidé letos připlatí za vánoční pečivo.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
České třešně zná celý svět. Proč je vozíme z Itálie?

Zavřít reklamu ×
  1. Inflace už dávno překročila 3%. Nikoli jenom díky zdražování potravin. Zdražuje se vše. Jen by měli ti slavní centrální bankéři také trochu upravit spotřební koš. Co energie, voda, nájmy a s tím spojené služby/př. likvidace a odvoz odpadu aj./

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.