Co když přijdu o práci? Budu mít dost peněz na všechny své závazky i živobytí? Spousta Čechů nevidí svou nejbližší budoucnost růžově.

Mnoho zaměstnavatelů, které postihl pokles zakázek v souvislosti s onemocněním covid-19, se v loňském roce ještě snažilo situaci ustát. Například optimalizovali chod firmy bez propouštění. Tomu se ale při pokračujícím omezení ekonomiky letos mnoho z nich nevyhne.

Řada zaměstnanců tak přijde o práci a zdaleka ne každý najde obratem odpovídající pracovní pozici a stejně vysoký plat.

Pojišťovaných úvěrů přibývá

Obavy ze ztráty doposud stabilní výše příjmu dále rostou. Finančních ztrát se v současné nejisté situaci podle průzkumu BNP Paribas Cardif obává 64 procent Čechů. A 56 procent vyjádřilo obavy, že nejenže ztratí práci, ale i dostatečný příjem pro uživení rodiny.

Pouze sedm procent Čechů věří, že se situace za rok zlepší. Naopak třiačtyřicet procent je obzvláště obezřetných, protože předpokládá, že krize potrvá tři roky nebo dokonce déle.

„Lidé cítí obavu z finančních ztrát. Vidíme, že pojišťují více riziko ztráty zaměstnání u svých klíčových úvěrů, jako jsou hypotéky či spotřebitelské úvěry. Data BNP Paribas Cardif ukazují, že došlo k meziročnímu nárůstu pojišťovaných úvěrů pro případ ztráty zaměstnání o více než 70 procent, a to jak u hypoték, tak i u spotřebitelských úvěrů,“ řekl Martin Steiner, obchodní ředitel BNP Paribas Cardif.

PSALI JSME:
Touha po jistotách u lidí enormně vzrostla, práci mění jen neochotně

Pětiprocentní nezaměstnanost

Z květnových odhadů ministerstva práce a sociálních věcí přitom vyplývá, že lidí bez práce bude přibývat v řádu desítek tisíc lidí. Zatímco v dubnu byla 4,1procentní nezaměstnanost, za celý letošní rok by mohla míra nezaměstnanosti stoupnout až k pěti procentům. Podobná čísla zatím vycházejí rovněž na příští rok.

Nebezpečné jsou však především dva trendy. Na první upozornil pracovní portál Profesia.cz, podle něhož meziročně stoupl počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let o třicet procent. Mladí lidé tak patří mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva.

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank dramaticky klesá zájem zaměstnavatelů například o mladé o absolventy učňovských oborů, kteří kvůli pandemii neměli možnost projít si v rámci výuky praxí ve firmě. „Tuto ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce mohou mladí absolventi dohánět léta. Jsou tedy ve značné nevýhodě, která jen tak nepomine,“ konstatoval ekonom.

PSALI JSME:
Na trhu práce dochází k polarizaci

Druhým nebezpečným trendem je to, že nezaměstnanost hůře dopadá na ženy, než na muže. Před propuknutím koronavirové pandemie v únoru 2020 si práci hledalo asi 110,5 tisíc žen, tedy 48,6 procent všech uchazečů. Ze současných asi tří set tisíc nezaměstnaných je žen už více než 50 procent.

Důvodem je také to, že ženy jsou častěji zaměstnány v maloobchodu, gastronomii nebo v turistickém ruchu, na něž koronavirové zákazy a další omezení dopadly nejvíce.

„Z hlediska pohlaví pandemie dopadá hůře na ženy, než na muže. Hloubí ovšem příkopy nerovnosti napříč celou českou společností,“ informoval redakci hlavní ekonom Trinity Bank. „Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod, ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony, kadeřnictví atp.,“ dodal Lukáš Kovanda.

PSALI JSME:
Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých, hůře dopadá na ženy