Z průzkumu, který pro Banku Creditas udělala agentura Ipsos na tisícovce respondentů, vyplývá, že zatímco loni neměla na účtech ani sto tisíc korun přesně polovina obyvatel, nyní se tento podíl snížil na 45 procent.
Současně se zvýšilo zastoupení domácností s úsporami do půl milionu korun a lidí s úsporami nad milion. Těch je podle průzkumu bezmála 12 procent. Převážně jde o obyvatele větších měst, a především lidí ze Středočeského kraje.
„Je zajímavé, že z ročního přírůstku bankovních vkladů tvořily téměř čtvrtinu připisované úroky. I nadále současně platí, že většinu svého bohatství nemají domácnosti ve finančních investicích, ale v nemovitostech,“ okomentoval současné trendy hlavní ekonom banky Petr Dufek.
Nejčastěji využívaným spořicím produktem zůstává spořicí účet, na kterém zhodnocuje své úspory téměř 76 procent lidí (loni 70 %, pozn. aut.). I když klienti podle průzkumu většinově vnímají pokles úrokových sazeb na spořicích účtech, dvě třetiny z nich i nadále ve spoření pokračují stejným způsobem.
Zbylá třetina se rozhodla pro změnu – buď přesunula peníze do aktiv s potenciálem vyššího výnosu, jako jsou fondy či dluhopisy nebo změnila banku. Přesto Češi zůstávají silně konzervativní a druhým nejčastějším způsobem investování pro ně i přes pětiprocentní pokles jsou penzijní fondy (60 %) a třetím vklady do stavebního spoření (30 %), které meziročně propadlo o 24 procent!
Vůbec nejhorší investiční zprávou je údaj, že o pět procent stoupl počet lidí (na 75 %), kteří ke spoření využívají neúročené běžné účty. Nepřetržitě od dubna se vklady na běžných účtech množí, byť pouze v řádech jednotek miliard korun.
Naposledy za listopad to byly tři miliardy. V roce 1993, od kdy Česká národní banka tuto statistiku zveřejňuje, měli Češi na běžných účtech 43 miliard korun, dnes je to 1 449 miliard korun.
