Podle říjnových dat Českého statistického úřadu dokážou české domácnosti v průměru uspořit 3 872 korun měsíčně a spořiví jsou i důchodci, kteří si v průměru svedli odložit 2 484 korun měsíčně.
Z průzkumu, který pro Banku Creditas udělala agentura Ipsos na tisícovce respondentů vyplývá, že se jejich finanční poměry za poslední rok mírně změnily. Necelá desetina nespoří vůbec, zhruba 40 procent zvládne dát stranou nejvýš dva tisíce měsíčně.
Roste ale počet těch, kteří měsíčně uspoří pět tisíc korun a víc. Jejich podíl se blíží dokonce 30 procent, zatímco loni to byla zhruba jen čtvrtina. Nejvyšší zastoupení má tato skupina střadatelů mezi muži, vysokoškoláky, obyvateli Prahy a lidmi s příjmy nad padesát tisíc měsíčně.
V oboru spoření jsou však Češi na evropské špičce. Míra úspor domácností, což je rozdíl mezi příjmy a spotřebou, je v Česku hned druhá nejvyšší za Německem, i když se v prvním čtvrtletí roku 2024 snížila na 19,01 procenta z 20,42 procenta ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023. Přesto jsou za námi bohaté země, jako Lucembursko, Francie i Rakousko v tomto pořadí.
Podle dat Eurostatu osobní úspory v České republice dosáhly v pětiletce 1999 až 2024 v průměru 12,89 procenta. Rekordní bylo covidové první čtvrtletí 2021, kdy úspory dosáhly historického maxima 24,40 procenta. Nejmenší úspory 7,78 procenta se datují až do třetího čtvrtletí roku 2001.
Zcela unikátní v tomto směru bylo Česko v roce 2022, kdy představovalo největší výjimku v rámci Evropské unie, protože míra úspor se držela na velmi vysoké hodnotě 18,20 procenta a úroveň roku 2019 překračovala o víc než šest procent.
Domácnosti v Česku tak měly v roce 2022 druhou nejvyšší míru úspor po Německu (19,91 %). V roce 2023 se v obou těchto zemích míra úspor ještě mírně zvýšila, ale konečné výsledky Eurostat ještě nevydal.
Zatímco v Německu je nadprůměrně vysoká míra úspor domácností obvyklá, v Česku tomu tak ještě donedávna nebylo. V důsledku toho u nás míra úspor narostla ze všech zemí Unie nejrychleji.
Na opačný konec žebříčku se dostaly Řecko (–4,03 %) a Polsko (–0,77 %). Míra úspor domácností v těchto zemích skutečně dosahovala záporných hodnot, protože výdaje na spotřebu domácností zde byly vyšší než jejich disponibilní příjmy.
