Daň orbánovského typu veřejné finance neozdraví. Navíc nahraje Babišovi a připraví ODS o voliče

Analýza
Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč jde Fialův kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku? Foto: European People's Party – EPP Summit, Brussels, December 2018, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82477683

Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace. Akorát si daní z mimořádných zisků vládní koalice, zejména pak ODS, naštve své pravověrné voliče, a nahraje tak Babišovi a spol.

Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun, jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

Ano, válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli covidu, ale také nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 74 miliard nižší. Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost že skončil covid a že se rozjela inflace.

PSALI JSME:
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na inflaci

Fialova vláda za prvních osm měsíců – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když navrhuje rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto dosavadních 280 miliard.

Celkový výsledek hospodaření státního rozpočtu letos zhoršuje slabší čerpání prostředků EU. Zatímco loni Babišova vláda měla v pololetí vyčerpáno takřka 50 procent celoročního plánu, letos v pololetí to byla necelá třetina.

Co je ale nejpodstatnější, současný kabinet nepočítá s výraznými úsporami či s citelným navyšováním příjmů ani pro příští léta. Až do roku 2025 plánuje schodky kolem 300 miliard korun ročně.

PSALI JSME:
Fialova vláda plánuje ještě vyšší schodky rozpočtu, než ta Babišova

Vláda by ovšem i tak už v roce 2024, nejpozději roku 2025 mohla zásadně přispět ke stažení celkového deficitu tuzemských veřejných financí pod úroveň tří procent hrubého domácího produktu (HDP). Ta je zásadní, neboť tříprocentní hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.

Vládě tak opravdu výrazně pomáhá – a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria.

Fialova vláda by tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň.

PSALI JSME:
Fialova vláda hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně

Svůj klíčový slib však v takovém případě současný kabinet splní nikoli ani tak na základě svého vlastního úsilí v rozpočtové oblasti – tedy nikoli na základě zásadní redukce výdajů nebo nalezení významných nových příjmů. Nýbrž na základě inflace. Inflace nafukuje nejen vládní daňové příjmy, ale také výdaje, zejména však nafukuje celý nominální hrubý domácí produkt ČR.

Jestliže se tedy vládě podaří udržet schodky na nominálně přibližně shodné úrovni, byť jde o oněch závratných zhruba 300 miliard korun ročně, z důvodu inflačního nafouknutí ukazatele nominálního HDP bude těchto přibližně 300 miliard korun v běhu příštích let stále méně a méně významným podílem na celkovém rozsahu inflačně se nafukující ekonomiky.

Celkový veřejný dluh ČR k poměru k HDP by tudíž ani do roku 2026 neměl překročit úroveň 43 procent. Neměl by se tedy počínaje letoškem a konče právě rokem 2026 dostat z pásma 41 až 43 procent HDP.

PSALI JSME:
Fialova vláda v tichosti plánuje „sekeru“ přes 1 200 miliard

Tuzemské veřejné finance tak po celé zbývající řádné funkční období Fialovy vlády zůstanou s přehledem pod úrovní takzvané dluhové brzdy, jež odpovídá úrovni 55 procent HDP. A vlastně už nyní lze hovořit o tom, že jsou a zůstanou relativně stabilizované (pokud ovšem nenastane třeba trvalejší úplné přerušení dodávek ruského plynu do EU, pozn. aut.).

Jestliže Fialova vláda může díky vysoké inflace stabilizovat veřejné finance, aniž by výrazněji hnula prstem, je otázkou, proč hodlá zavádět daň z mimořádných či také neočekávaných zisků. Tou akorát popudí své voliče.

Pro zavedení daně si v těchto dnech mediálně připravuje půdu. Zatím opatrně, ale přece. Premiér Fiala ve víkendovém rozhovoru pro deník Právo její zavedení nevyloučil. Podobně se vyjadřuje také ministr financí Zbyněk Stanjura. Daň by se nejpravděpodobněji měla týkat energetických firem a nejspíše také bank.

PSALI JSME:
Daň z mimořádného zisku je výpalné a populismus orbánovského typu

Pokud se vláda k zavedení takové daně uchýlí, půjde o porušení klíčového volebního slibu. Na tom si jistě smlsne opozice. Vždyť i v čase po zveřejnění programového prohlášení vlády letos začátkem roku jak Fiala, tak Stanjura opakovaně potvrzovali svůj závazek nezvyšovat občanům daně. Daň z neočekávaného zisku přitom pochopitelně představuje zvýšení daně občanům.

ODS tedy dělá závažnou politickou chybu. Zavedením daně z mimořádných nebo neočekávaných zisků nic nezíská. Ani nové voliče, ani ozdravení veřejných financí. Naopak své pravověrné voliče ve velkém poztrácí.

Přitom mnohem spíše než daň z mimořádných nebo neočekávaných zisků za ni stabilizaci veřejných financí tak jako tak provede vysoká inflace, kterou celkem komfortně může svést buď na Babiše, nebo na Putina. Takže proč se pouštět do enormního rizika jménem daň z mimořádných zisků?

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Vláda letos vykáže schodek 330 miliard korun

Zavřít reklamu ×
  1. Proč píše Kovanda nesmysly ,že Orbán vezme voliče Fialovi i když dobře ví , že už je dneska nemá ! Tak takové kecy jsou zralé pro blbé !

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflace v eurozóně pravděpodobně za vrcholem

HICP inflace v eurozóně v listopadu poklesla z říjnových 10,6 procenta meziročně na rovných deset procent. Za tržním odhadem ve výši 10,4 procenta tak mírně zaostala. Zpomalení celkové inflace šlo hlavně na vrub …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB