Pro zvýšení flexibility pracovního poměru, zejména z pohledu zaměstnance, byl novelou zákoníku práce zaveden nový institut tzv. sdíleného pracovního místa. Jeho úprava v zákoníku práce není příliš rozsáhlá, a proto vznikne prostor pro široký výklad týkající se užití tohoto nového institutu.
Sdíleným pracovním místem je považován takový pracovní režim, který si nejméně dva zaměstnanci organizují v zásadě sami a střídají se s totožným druhem práce na jedné pracovní pozici. Samozřejmě nesmí celkově překročit stanovenou nebo sjednanou týdenní pracovní dobu.
„Zaměstnanci si mohou touto formou nezávisle dohodnout styl a režim práce a lépe skloubil své pracovní a mimopracovní aktivity bez výrazného zásahu zaměstnavatele. Zaměstnavatel bude moci využít institut pro snížení administrativy spojené s rozvrhem pracovní doby a možností zúžit počet pozic v rámci firmy,“ komentuje novinku advokát PwC Legal Petr Glogar.
Nevýhodou je podle něj nutnost sjednat důkladné a precizní podmínky předávání práce, úkolů a jejich kontrolu zaměstnavatelem. „Proto předpokládáme, že použití této novinky se uplatní na méně náročné profese a práce,“ dodává advokát.
