Deficit státního rozpočtu se během září znovu snížil

Vratislav Zámiš 5. 10. 2023 Článek je více než jeden rok starý

V září se deficit tuzemského státního rozpočtu snížil na 180,7 miliardy korun a jde tak o čtvrté zlepšení v řadě. Pozitivně se během září projevilo zejména připsání daně z neočekávaných zisků (25,6 mld. Kč), kdy druhá část by měla dorazit během prosince.

Dvě nejzásadnější meziroční změny představují výdaje na důchody a transfery podnikatelům ovlivněné kompenzacemi na ceny elektřiny a plynu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Dále výrazně rostly i výběry z daně z příjmu právnických osob, kde dosavadní plnění již přesahuje plán pro celý rok. Rychle rostoucí výdaje přesto i nadále budou představovat brzdu v plánované konsolidaci.

Příjmy státního rozpočtu jsou meziročně vyšší o 23 procenta (+268,8 mld. Kč), především díky příjmům z Národního plánu obnovy, rekordní dividendě ze společnosti ČEZ, vysokému inkasu z daně z příjmů právnických osob a výběru mimořádné daně uvalené na vybrané segmenty ekonomiky. Výdaje meziročně vzrostly o 12,4 procenta, kde hlavní problém představují běžné výdaje, zejména pak výdaje na důchody.

Psali jsme

Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě

Strana příjmů má řadu neobvyklých vstupů, které komplikují meziroční porovnání. Více než 45 miliard korun získal rozpočet z Národního plánu obnovy, přes 50 miliard korun pak přinesla do rozpočtu rekordní dividenda společnosti ČEZ.

Došlo zároveň k zaplacení záloh daně z neočekávaných zisků, díky čemuž do rozpočtu přibylo dalších 25,6 miliardy korun, kde za většinou částky pravděpodobně stojí opět skupina ČEZ. Celková částka je ale prozatím hluboko pod plánovanými 80 miliardami korun, které měl stát v rámci tzv. windfall tax letos získat.

Z více standardních položek je zajímavý vývoj u inkasa daně z přidané hodnoty, které rostlo o 5,5 procenta (+13,7 mld. Kč) a růst relativně hluboko pod meziroční mírou inflace naznačuje pokračující pokles spotřeby domácností.

Psali jsme

Příjmy z daní v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu

Strana výdajů zůstává i nadále zásadně ovlivněna dynamikou běžných výdajů, které rostly o 11,9 procenta (+157,3 mld. Kč). V rámci nich dvě nejzásadnější meziroční změny představují výdaje na důchody (+17,6 %, +76,8 mld. Kč) a běžné transfery podnikatelům (+54,9 %, +35,6 mld. Kč) ovlivněné kompenzacemi na ceny elektřiny a plynu.

Celkově zlepšení deficitu v posledních měsících vytváří naději na udržení letošního salda pod -295 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 je letošní deficit po třech čtvrtletích roku o zhruba 90 miliard korun nižší. V minulém roce přitom celoroční deficit dosáhl -360 miliard korun. Hlavní výzvu ale i nadále představuje konsolidace pro další roky, kdy i v příštím roce by měl deficit přesáhnout 250 miliard.

Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)