Děti mají vždy právo na část z hodnoty dědictví. Vydědit je není snadné

Způsob řešení dědictví je nedílnou součástí právní ochrany majetku a péče o majetek obecně. Pokud zůstavitel nezanechá závěť, bude totiž jeho pozůstalost rozdělena podle zákona. Děti – a případně i jejich potomci – jsou tzv. nepominutelnými dědici.
Pokud nepominutelný dědic nebude uveden v závěti, ale nebudou splněny podmínky k jeho vydědění, bude mít nárok na povinný díl. Nemůže ale požadovat žádné věci z pozůstalosti, ostatní dědicové jej mohou pouze vyplatit. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Mají tak zákonem stanovený minimální podíl na dědictví. Nárok na něj ztratí jen v případě vydědění, které ale lze ve skutečnosti realizovat poměrně obtížně. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba na nepominutelné dědice pamatovat.

Děti totiž musí vždy dostat zákonem stanovený minimální díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu. Nelze to ani v závěti jinak omezit nějakými podmínkami nebo pouze uvedením vůle zůstavitele. Zákon je v tomto případě velmi přísný a vydědění je v praxi obtížně realizovatelné.

K vydědění může teoreticky dojít jen v případě zákonem stanovených důvodů:

• potomek neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,
• potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo spáchal úmyslný trestný čin proti zůstaviteli (rodiči), jeho předku, potomku nebo manželu,
• potomek spáchal zavrženíhodný čin proti zůstavitelově poslední vůli (zůstavitele k ní donutil, lstivě svedl, překazil ji, zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil), ledaže mu to zůstavitel výslovně prominul,
• potomek vede trvale nezřízený život,
• potomek je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl.

V praxi však přichází v úvahu jen velmi omezené množství z nich. Mezi nepominutelné dědice patří vlastní děti, případně jejich potomci, tedy vnuci či pravnuci zůstavitele. Spadají sem i děti osvojené nebo dosud nenarozené.

Zajímavé je, že pokud dojde k platnému vydědění, tak na místo tohoto dědice mohou nastoupit jeho potomci. Ale ani ti nebudou dědit, pokud v době smrti zůstavitele ještě vyděděný potomek žije. To se však netýká případu marnotratného dědice, kde podmínkou vydědění je, že povinný díl dostanou jeho děti, popř. jejich potomci.

To, zda vydědění bylo možné, se posuzuje podle stavu ke dni smrti zůstavitele. Pokud v rámci řízení o pozůstalosti dojde ke sporu o vydědění některého z dědiců, může se dotyčná osoba bránit u soudu. Povinný díl, na který mají nepominutelní dědici nárok, přitom není představován podílem na pozůstalosti, nýbrž jen a pouze peněžní částkou rovnající se hodnotě tohoto povinného dílu.

Pokud tedy nepominutelný dědic nebude uveden v závěti, ale nebudou splněny podmínky k jeho vydědění, bude mít nárok na povinný díl. Nemůže však požadovat žádné věci z pozůstalosti, ostatní dědicové jej mohou pouze vyplatit.

Autor je advokát z AK Polverini Strnad
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 13
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Le Lenka

    Pokud rodič vse daruje jen jednomu dítěti ještě před smrtí, tak je to jakoby druhého vydědil. A druhý sourozenec nezmůže nic a je to legální a ještě to vyjde levněji.

    • He Helena

      Takhle jsem dopadla já. Naši se rozvedli, otec si pořídil syna a dům na něj přepsal. Naprosto legálně.

    • AH Antonín Holoubek

      Přesně tohle mě potkalo. Nemohl jsem jít bydlet s rodiči a starat se o ně, protože bydleli 200km daleko a já bych musel odejít z práce. Tak jsme pro ně začal stavět příbytek, aby se mohli nastěhovat k nám. No a otec se naštval, přepsal celý dům (za asi 8 miliónů) na sestru. Ta ale zemřela, a tak všechno zdědil její manžel a děti. Kromě toho mě vydědili z vlastnictí pozemků, takže zásah to byl opravdu neskutečný, tím spíš, že se starám o hodně nemocnou manželku. Takže takové to povídání o nezřízeném způsobu života, zhýralosti a zvrhlosti, to jsou jen takové povídání, protože právník mi řekl, že s tím nemůžu dělat vůbec nic. Byl to neskutečý zásah do rodinných poměrů a neskutečně blbý, pardon. Nestrávím to nikdy.

  2. KJ Kříž Jaroslav

    Dobrý den, mám takový dotaz ohledně dědictví.
    Je mi 70 let a žiji sám. Bydlím v panelovém domě a vlastním dvě auta a tři garáže. Mám dvě dospělé děti se kterými nejsem ve styku. uvažuji o tom,že bych se s mojí přítelkyní oženil. Jak potom by vypadalo moje dědictví ?

    • Re Redakce

      Dobrý den,
      bude lepší, když se kvůli tomu poradíte s právníkem, než se ptát v diskusi pod článkem.
      Redakce

    • Je Jenda

      Dobrý den, řešení tady už je popsané jinými diskutujícimi. Pokud dětem nic nechcete dát, tak stačí přepsat vše na přítelkyni za Vašeho života a je to. Pokud je ale chcete podělit, tak nemusíte dělat nic, oni se porvou po vaší smrti u notáře

  3. Iv Ivka

    „vydědit“ lze zcela jednoduše – darem za života nebo napsáním závěti. Žádný notář nezpochybňuje duševní stav a víme, že proces omezení práv je velmi zdlouhavý.
    Takže vydědit lze obtížně pouze soudně, jinak je spousta způsobů, jak to udělat

  4. mI mILAN

    Já jsem si pořídil domek s novou partnerkou a celý jsme ho zrekonstruovaly , 2 syny z předešlého vztahu jsem léta neviděl , bývalá se o to postarala , tak jsem vše přepsal na nynější manželku a mám klid . Na katastru mám zápis na dožití a hotovo .

  5. Le Lenka

    Proto jsem to zde napsala, stalo se mi něco obdobného, nemohla jsem se nastěhovat k rodičům a Ti přepsali dům bratrovi včetně pozemků. A přijde jim to naprosto v pořádku. A že mě tím ublížili si vůbec nepřipouští. Musela jsem to tedy přijmout, abych o rodinu nepřišla.

  6. Mi Miloslava

    dobrý den,chci se zeptat,můžeme svůj majetek přepsat za svého života na nezletilá vnoučata?16,9 a 5let děkuji za odpověď do e-mailu

    • Re Redakce

      Dobrý den, redakce nemůže poskytovat právní poradenství, děkujeme za pochopení.

  7. JM Josef Murga

    Mám majetek na který jsem si vydělal a nevím proč by o něm měl rozhodovat stát a ne já sám komu ho chci dat po me smrti.