Začátek školního roku je bezesporu v řadě rodin obdobím, kdy rodiče s dětmi řeší kapesné anebo jeho výši. Zatímco rodiče očekávají, že se kapesné stane cestou, jak potomky naučit hospodařit s penězi, děti, i pod vlivem svých vrstevníků, očekávají, že jim měsíční „apanáž“ s věkem poroste.
Například letošní průzkum Poštovní spořitelny ukázal, že výše kapesného se liší – jak podle věku, tak podle ekonomických možností každé rodiny. Na prvním stupni základní školy podle šetření, které se uskutečnilo letos v květnu formou on-line dotazníku mezi 500 dospělými respondenty, dostávají děti v průměru 127 korun, na druhém stupni 343 Kč a středoškoláci a starší gymnazisté téměř 850 „kaček“ měsíčně.
Své zkušenosti s kapesným pro adolescentního syna v osmé třídě popisuje pan Boris z Kladna: „Poté, co jsem si myslel, že jsem synkovi vše kolem peněz vysvětlil, začal vloni dostávat na začátku každého měsíce kapesné ve výši osmi stovek až tisícovky. Přestože se dušoval, že z těchto peněz si bude šetřit, během prvního týdne všechno utratil. A už druhý týden zkoušel, zda mu nepřidám, aby mohl jít s kamarády do kina na blockbuster, který prý nutně musí vidět.“
Firma pana Borise ani nedostává evropské dotace, ani si peníze netiskne, takže po poradě s manželkou vymysleli, že pořídí nezletilému synovi účet v bance a k němu kartu, z níž by si mohl podle potřeby vybírat. „Dopadlo to ještě hůř,“ vybavuje si Boris, protože jeho synek vybíral hotovost v bankomatech dle potřeby i několikrát denně. A přestože na to byl předem upozorněn, vybíral i v bankomatech bank, u nichž nebyl veden jeho účet.
„Místo osmi stovek tak syn kvůli poplatkům za výběry v bankomatu jiné banky disponoval o sto padesát až dvě stě korunami méně. To je přece zlodějna,“ rozčiluje se pan Boris. A přešel na týdenní výplatu kapesného v hotovosti.
„Typické české dítě jako kapesné od svých rodičů dostává kolem 500 Kč měsíčně, rodiče mu jej vyplácí pravidelně každý měsíc a nejčastěji v hotovosti“, říká Ondřej Hák, ředitel produktů a rozvoje obchodu Equa bank. Kapesné v hotovosti podle něj dostává 73 % dětí, 27 % dostává od rodičů celé nebo jeho část na vlastní běžný účet.
Z šetření vyplynulo, že podobně jako u dospělých také u dětí panují výrazné rozdíly v příjmech. Zatímco čtyři procenta dětí se mohou těšit na vysoce nadprůměrné měsíční kapesné vyšší než 1500 korun, pětina dětí ale nedostává od svých rodičů kapesné vůbec anebo jen nepravidelně, rozhodně však ne každý měsíc.
Rodiče podle šetření nechávají dětem volnost v tom, jak kapesné využijí. Zhruba polovina rodičů (55 %) sice chce vědět, za co přibližně kapesné děti utratí, ale jen desetina (11 %) chce mít nad využitím kapesného detailnější přehled. Dvě pětiny (41 %) rodičů pak chce, aby si děti z kapesného hradily určité náklady, které jsou spojeny s jejich životem.
Nabízí se porovnat aktuální šetření agentury Kantar pro Equa bank s loňským průzkumem agentury Millward Brown pro Českou spořitelnu. Ten zjistil, že pravidelné kapesné dostává zhruba 55 procent dětí, přičemž 38 procent dětí má běžný účet v bance. Každé sedmé dítě má zkušenosti s výběrem z bankomatu, každé šesté vyzkoušelo platbu kartou v obchodě. Platbu kartou na internetu už provádělo šest procent dětí, zatímco nadpoloviční většina (53 %) má zkušenost pouze s hotovostí.
Průzkum rovněž ukázal, že české děti s penězi často nevyjdou. Tři čtvrtiny dětí znají situaci, kdy si všechno utratily, a přesto by si rádi něco koupily. „Přesně polovina respondentů tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Čtvrtina se zadlužila dokonce opakovaně,“ upozornil tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Děti si podle něj většinou půjčují od kamarádů: Zkušenost s tím má 68 procent z nich. „Pětina respondentů zažila situaci, kdy měli problém půjčené peníze vrátit,“ zdůraznil Hrubý.
