Je jedno, jestli je u moci pravice, nebo levice. Populisté, nebo antipopulisté. Konzervativci, nebo liberárové. Jakmile stát, respektive ministerstvo nebo jiný státní úřad, spouští nějakou zásadní on-line aplikaci nebo jinou digitální vychytávku, systém z 99,99 procent klekne. V lepším případě na několik hodin, v horším na několik dní, přičemž „B“ je nejen bolestnější, ale i častější.
Nejinak tomu bylo v případě eDokladů, tedy možnosti prokazovat se na vybraných úřadech občanským průkazem pomocí aplikace v mobilním telefonu. Systém nedokázal odolávat zájmu občanů a ještě s sebou stáhnul uživatele eReceptu.
Několikadenní komplikace s přihlašováním do aplikace je v tomto případě o to pikantnější, že eDoklady má pod palcem šéf Pirátské strany Ivan Bartoš. Byli to právě Piráti, kteří v minulosti tepali vládu za pomalou digitalizaci státní správy a vytvářeli dojem, že po jejich nástupu do Strakovy akademie se Česko stane digitální velmocí, a to za dobu kratší, než bys řekl švec.
Ale abychom nezapomněli ani na další digitální mágy, připomeňme si aspoň některé z nich. Psal se červenec 2012, kdy ministerstvo dopravy spouštělo nový centrální registr vozidel. Fungoval jenom pár minut, než zkolaboval. Tehdy si za to sypal popel na hlavu ministr Pavel Dobeš (původně člen Věcí veřejných, ale v květnu 2012 jeden ze zakládajících členů nového subjektu Lidem, pozn. aut.).
Posuňme se o pár let dopředu, do období koronavirové pandemie. Tehdy vláda, respektive vybraná ministerstva otevíraly různé dotační programy na podporu velkých podniků i malých podnikatelů a živnostníků.
Jedním z nich byl Covid Gastro ministerstva průmyslu a obchodu pod vedením Karla Havlíčka (ANO). Žádat o příspěvek bylo možné jen on-line, jenže žádost nešlo vyplnit. Totéž se následně stalo i s dotačním programem Covid Nájemné.
Podobných příkladů bychom v historii digitalizace „Made in Czech“ našli samozřejmě více. Takže vlastně ani nepřekvapí, že po spuštění eDokladů trpěl systém několik dní „technickými potížemi“. Překvapením by naopak bylo, kdyby od první vteřiny běžel bez jakéhokoli škobrtnutí.
Paradoxní samozřejmě je, že politici dopředu lákají občany, aby se do těchto systémů přihlásili a usnadnili si svůj život, a pak lidi naštvou, protože to zase nefunguje – a život jim naopak dočasně zkomplikují.
Netřeba ani příliš připomínat také to, že digitalizace státní správy rozhodně není za hubičku, stát už do ní napumpoval miliardy korun. Ano, je to skutečně hromada peněz. Ovšem i Nejvyšší kontrolní úřad ve své lednové zprávě konstatoval, že projekty ministerstva vnitra za 200 milionů korun k modernizaci veřejné správy nevedly.
Další digitální projekty jsou před námi. V únoru například startují on-line přihlášky ke zkouškám na střední školy. A také se chystá digitalizace stavebního řízení. Ve světle všech historických zkušeností by se daly opět očekávat „technické potíže“, ale nelamme hůl předem. Třeba budeme příjemně překvapeni. A když ne, tak se odehraje jen to, na co jsme už dlouhé roky zvyklí.
