Karetní společnost Mastercard se bohužel svým „unikátním průzkumem“, realizovaným ve spolupráci s výzkumnou agenturou G82 letos v červenci v České republice a na Slovensku (v obou případech na vzorku 300 lidí, pozn. aut.), připojila k těm, kdo se snaží zobecňovat na základě nedostatečného vzorku naší populace, a v tomto případě tvrdit, že „průměrný Čech měsíčně obdrží 21 účtenek“.
Nedávno si takto uřízla ostudu značka iWant, pro niž na vzorku 500 respondentů uskutečnila marketingové šetření společnost Ipsos. Podle titulku tiskové zprávy by „každý druhý zaměstnanec chtěl pracovní Apple“. Háček je ale v tom, že v Česku pracuje v průmyslu a ve stavebnictví téměř 40 procent zaměstnanců, kteří – až na vedoucí pracovníky – ke své práci mobil a notebook nepotřebují.
Ale zpět k „unikátnímu průzkumu“ Mastercard, či přesněji řečeno, marketingovému šetření, které zkoumalo vztah Čechů k papírovým a digitálním účtenkám. Podle jeho výsledků 72 procent respondentů projevilo zájem o digitální účtenky jako součást aplikace mobilního bankovnictví. Láká je prý především možnost pozdějšího dohledání, úspora papíru nebo nutnost účtenky archivovat doma.
S koncem tiskové zprávy Mastercard o „unikátním průzkumu“ se najednou zdá být vše jasné, totiž, proč vlastně vznikl. Citujeme: „Digitalizaci papírových účtenek lze díky inovacím z dílny Mastercard zajistit napříč celým trhem, a to prostřednictvím jediné aplikace, kterou představuje vaše aktuální aplikace mobilního bankovnictví.“ Přesněji, kvůli službě Digitální účtenka od společnosti Ethoca, již Mastercard vlastní.
PSALI JSME:
Česko je především montovna. Zaměstnanec u pásu nebo na stavbě iPhone k práci nepotřebuje
Ethoca je podle tiskové zprávy dodavatelem řešení pro on-line bankovnictví, která držitelům karet poskytují více podrobností o jejich jednotlivých nákupech: „Služba Digitální účtenky umožňuje obchodníkům zviditelnit data z účtenky svým zákazníkům přes vydavatele jejich platebních karet, kteří se do této služby připojili. Zákazníci pak mají možnost přístupu ke své účtence kdykoliv prostřednictvím aplikace svého mobilního bankovnictví.“
O tom, že „již brzy by mělo být možné… také o zobrazení digitální účtenky za nákup“, informoval Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko, už v tiskové zprávě karetní společnosti ze začátku loňského února. Pokud dobře počítám, už to bude více než rok a půl, ale digitální účtenku jsem nenašel ani v jednom z internetových bankovnictví, která používám.
„Společně s českými vydavateli platebních karet a obchodníky usilovně pracujeme na tom, aby držitelům karet byly dodatečné informace o jejich platbách k dispozici přímo v aplikaci mobilního bankovnictví zcela standardně již od roku 2022,“ dodal v únoru loňského roku Čarný.
Kromě loga obchodníka a jeho srozumitelného a jednoznačného názvu jde např. o to, že uživatelé budou mít možnost uživatelé zobrazit i další údaje, jako třeba adresu provozovny a její polohu na mapě (Google Maps).
Ne každá tuzemská banka ale dodatečné informace o platbách kartou poskytuje. Tak třeba Moneta Money Bank mezi nimi není, zatímco Raiffeisen ukazuje jak loga prodejců, tak jejich adresu. Ale například u společnosti Apple se nedozvíte, odkud přesně vám z Irska fakturuje za nákup.
Na závěr se nabízí zamyšlení nad tím, jaký by byl svět bez papírových účtenek. Jedním z výsledků „průzkumu“ Mastercard totiž je i zjištění, že papírové účtenky nacházíme i další kreativní využití: Více než polovina ze tří set respondentů je využila pro rychlou poznámku, každý pátý pak jako záložku do knihy. Třem procentům účastníkům šetření v Česku (devíti lidem) posloužila jako podložka pod viklající se stůl.
A o všechny tyhle možnosti s nástupem digitálních účtenek přijdeme. Použít mobil nebo tablet jako záložku do knížky si představit dokážu, ale podložit mobilním telefonem nohu stolu?
Druhou stranou téže mince je, že během údržby internetového bankovnictví, při výpadku signálu mobilního operátora nebo zhroucení systému karetní společnosti (to vše se čas od času stává), se ke svým účtenkám nedostanete. Zrovna, když to budete potřebovat. Nemluvě o energetickém blackoutu či výpadku internetu.
A ty papírové navíc nemusíte pravidelně dobíjet v zásuvce… Digitální účtenku rozhodně neocení ani firmy a podnikatelé – ti totiž podle platných zákonů musí mít v účetnictví originál vytištěné účtenky. A v případě plátců daně z přidané hodnoty je dokonce musí deset let archivovat v šanonech. Jinými slovy, podnikatelé by při kontrole finančního úřadu s digitálními účtenkami nepochodili.
A jsme u dalšího potenciálního problému – takovou dobu „nazpátek“ (10 let) neumožňuje přístup k datům žádná z tuzemských bank. Extrémem je v tomto ohledu Komerční banka, která běžně poskytuje přístup k výpisům jen tři měsíce zpětně, zatímco konkurenční finanční domy běžně nabízejí 18-24 měsíců, aniž byste o to museli nějak speciálně žádat či platit.
To, že technologie předbíhávají legislativu, je obecně známá věc, dost názorně to v posledních letech ukázaly aplikace, jako je Uber (vs. taxislužby) a zejména Airbnb (vs. hotely). Jak to dopadlo, víme. Objednáte si vůz přes aplikaci a přijede taxík, hotel si – obvykle se slevou – zabookujete přes další aplikaci, třeba Booking.com.
Nechci působit jako škarohlíd, co nemá rád pokrok. To rozhodně ne. Ale vadí mi, že autoři a aplikátoři technologických řešení dost často nemyslí na „plán B“ – tedy na situaci, když právě ten jejich způsob nebude z nějakého důvodu fungovat. V tu chvíli totiž dostává na frak jeden z principů spotřebitelské společnosti – totiž, že možnost výběru. A s tím i naše svoboda.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
