Dozvíte se totiž mj. komu se DIP vyplatí a kdo by se mu měl vyhnout, protože nabízí sice daňovou úsporu až 7200 korun ročně, ale až po splnění určitých podmínek.
1. S jeho pomocí získáte od státu až 7 200 Kč roční slevu na daních, pokud za stejné období prokážete investice nejméně 48 000 Kč např. do akcií, fondů, dluhopisů či hotovosti. Do limitu lze započítat i úhrady životního a penzijního připojištění. 2. Smlouva na DIP musí trvat nejméně 10 let a prostředky, včetně zhodnocení, je možné vybrat až po 60. roce věku. Nedodržení této podmínky znamená ztrátu daňové výhody. 3. Zaměstnavatel může pro tyto účely poskytnout příspěvek až 50 000 Kč ročně, který zaměstnanec nedaní ani z něj neodvádí pojistné.
Prozkoumání těchto podmínek připomene klasikovu větu – nechci slevu zadarmo. Jde tak trochu o navoněnou bídu, na kterou se zatím hledí s nedůvěrou, i když je ohlašována bombasticky jako průlom ve finančním zajištění vlastního stáří. A kdo ví, co z toho nakonec bude.
Zvýšení na dvojnásobek
Každopádně se dlouhodobému investičnímu produktu vyplatí věnovat pozornost už dnes, kdy jej první společnosti (poskytovat jej mohou jen firmy s licencí ČNB, pozn. aut.) nabízejí a další zkoumají. Jde o novinku, takže co vlastně přináší?
Až do loňska si každý daňový poplatník mohl při ročním zúčtování od základu daně odečíst částku až 24 000 korun, pokud doložil roční úložku v nejméně této výši na životní (spořicí) nebo penzijní připojištění. Na daních mu pak stát vrátil 3 600 Kč.
Od ledna 2024 se možnost odpočtu zvýšila až na 48 000 korun a kromě stávajících „penzijka“ a „životka“ je možné do této částky započítat také investice v rámci DIP.
Větší i riskantnější zhodnocení
Jde například o investice do akcií, fondů, dluhopisů, nebo dokonce pouhé spoření v hotovosti. Tedy mnohem více možností než dosud, s větším zhodnocením, ale vesměs také rizikovější. Za prokázaných 48 000 korun dostanete od státu až 7 200 Kč ročně. Pokud je poplatník díky svým vysokým příjmům zdaněn sazbou 23 procent, vrátí se mu dokonce 11 040 korun.
Znamená to však založit si u banky nebo investiční společnosti účet, z něhož není možné vložené peníze ani jejich zhodnocení vybírat nejméně deset let. K jejich výběru může dojít nejdříve po dosažení 60 let investora. Založení účtu je podmínkou, za DIP nelze prohlásit např. individuální ukládání peněz.
Porušení těchto podmínek znamená, že investor musí vrátit všechny peníze, které od státu obdržel v rámci daňového zvýhodnění.
Investice se sčítají
Dlouhodobý investiční produkt může být využíván u více společností, přičemž vložené prostředky se pro uplatnění daňové slevy sčítají. V průběhu spoření je možné střídat investiční nástroje u jedné společnosti i přecházet mezi jednotlivými společnosti (své finanční portfolio převádět bez výběru).
Prostředky sice lze třeba hned další rok použít pro nákup jiných investic, ale pořád platí pravidlo, že pro získání maximální daňové slevy v daném roce musíte prokázat nově investovaných 48 000 korun během sledovaných 12 měsíců. Je samozřejmě možné vkládat i menší částky, pak bude i sleva nižší (vždy půjde o výpočet 15 %).
Zaměstnavatelé mohou na DIP přispívat až 50 000 korun ročně, aniž by z tohoto bonusu zaměstnanci odváděli státu daně či odvody. O daňovou slevu se žádá obdobně, jako při uplatňování např. penzijního připojištění – ročním výpisem u zaměstnavatele, nebo v rámci daňového přiznání.
Zvýhodněno zůstává připojištění
Zavedením DIP se nemění zvýhodnění dosavadních pojištění. Benefit to přináší především lidem, kteří mají vyšší životní pojistku, protože např. před lety jim posloužila jako část ručení pro úvěr při pořizování nemovitosti. Naproti tomu penzijní připojištění bude od poloviny tohoto roku v tomto směru znevýhodněno.
U penzijka sice platí i nadále, že uplatnit je možné pouze částku, na níž se už nevztahuje státní příspěvek, ale ta se v červenci změní z 1 000 na 1 700 korun. V praxi to bude znamenat, že kdo si ukládal v penzijku dříve daňově nejvýhodnější částku 3 000 Kč měsíčně, ten namísto dřívějších 24 000 korun bude tentokrát moci pro daňovou slevu uplatnit jen 19 800 Kč a za příští rok pouze 15 600 korun.
A zbytek, pokud myslí na prokázání 48 000 korun, musí investovat jinde. Například v DIP 4 000 korun měsíčně. Nebo, aby se vrátil k daňově nejvýhodnější částce, navýšit v penzijním připojištění měsíční úložku na 5 700 Kč.
Jednoznačným vítězem banky
Dá se předpokládat, že dlouhodobý finanční produkt bude nabízet většina bank a chystají se také investiční společnosti. Tyto instituce jsou totiž jednoznačným vítězem při zavádění novinky, která jim „přihraje“ zatím neodhadnutelný počet investorů, jež ke spoření finančně motivuje stát.
Je třeba připomenout, že investování sice přinese bonus od státu, někdy i benefit od zaměstnavatele, a obvykle i zhodnocení vkladů (čím rizikovější investice, tím vyšší úročení), Na druhou stranu ale také poplatky, které finanční společnosti požadují za správu účtu i pokyny k nákupu či prodeji. Ty bývají obvykle v řádech procent, což samozřejmě celkový profit střadatele sníží.
Platí objemový i časový test
U DIP platí objemový test, kdy v případě změny portfolia na DIP smlouvě (např. nákup a prodej akcií i výměna fondů) mohou vznikat daňové povinnosti při odkupu vyšším než 100 000 korun v účetním období.
Časový test tří let, po které je nutné držet produkt, abyste se vyhnuli zdanění rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou, je zrušený pro průběžné investování (např. akcie můžete prodat už po roce s nezdaněným ziskem, ale peníze nesmíte z účtu vybrat).
Časový test se však uplatní na konci desetiletého období, kdy prostředky vložené v posledních třech letech nebudete moci vybrat naráz, ale postupně. Až po dodržení tříleté lhůty. Tam už totiž nepůjde o další investování, ale výběr vložených peněz, což DIP (beztrestně) neumožňuje.
Základní výhody a nevýhody?
Jaké jsou základní výhody a nevýhody DIP? Nejviditelnějším plusem je možnost získat od státu daňovou prémii a od zaměstnavatele až celou částku k investování za to, že budete své úspory dlouhodobě zhodnocovat s možností vyššího výnosu než dosud.
Což se při rozumném přístupu ke složení portfolia povede dost pravděpodobně a pravidelné úložky tím dávají finančně mnohem větší smysl než např. u penzijní připojištění (byť od léta bude posíleno o vyšší státní podporu).
Pouze pro zvané
Nevýhody? Mladší investory musí děsit nejen povinnost mít zablokované peníze na nejméně deset let na DIP účtu, ale mít je tam pod hrozbou ztráty daňového zvýhodnění až do 60 let, tedy reálně na desetiletí. Pro seniory sice druhá hrozba padá, zato ta první je může odrazovat kvůli možnému nedožití.
Věkově se tedy atraktivnost DIP zužuje především na generaci 50+. Pokud tedy mají volné prostředky ve výši průměrných nejméně 4 000 korun měsíčně, na které si však mnoho let nesáhnou. Což je omezení vztahující se na všechny věkové skupiny.
Kdy to spočítají?
Stát se pustil do dlouhodobé podpory těch bohatších, kteří víceméně rizikově chtějí investovat. Ve skutečnosti podporuje hlavně finanční společnosti.
Ale uvidíme, jak dlouho státu toto odhodlání vydrží, protože dosud živé příklady vytrácející se podpory např. mnohem konzervativnějšího stavebního spoření nebo penzijního připojištění (od léta zde ztrácejí státní podporu všichni starobní důchodci), mnoho optimismu nevzbuzují.
Není to tak dlouho, co stát aktivně zval seniory do předčasného důchodu, aby ušetřil na podpoře v nezaměstnanosti. Pak si všechno spočítal a začal ty, kteří výzvu přijali, finančně i legislativně postihovat.
Také DIP vypadá na první pohled slibně, výhodně, perspektivně. Alespoň do doby, než opět někdo sečte, jaké rozpočtové nebezpečí státu hrozí, když se podporované investování začne skutečně masově využívat…
Celkem nereálné se dožít 60+ v tomto stresovém banánistánu…..Možné jen pro státní úředníky nebo nějaké využívače(zneužívače) sociálních dávek! Např. práce řidiče neumožňuje vysoké dožití pro samý stres.