„Dlužníka v činžáku nejde ani vyvěsit na nástěnku,“ říká právnička svazu bytových družstev

Tisíce lidí z činžáků štvou neplatiči společných plateb. Správy domů posílají upomínky, ale jinak jsou tak svázány omezeními, že dlužník může na sousedy dělat dlouhý nos. „Neplatiče nejde vyvěsit ani na nástěnku,“ říká v rozhovoru pro portál FAEI.cz Kateřina Horáková, právnička Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD).
Dlužníka v činžáku nejde ani vyvěsit na nástěnku, říká právnička Svazu českých a moravských bytových družstev Kateřina Horáková. Foto: SČMBD

Kolik bytových domů řeší problém s neplatícími sousedy?
Neplatiče řeší bytová družstva a společenství vlastníků napříč celou republikou, ať už jde o Prahu, nebo menší města. Opravdu velký problém vzniká v domech s malým počtem bytů, v němž žije neplatič s vysokým dluhem nebo více neplatičů.
Jen členům našeho svazu dlužilo například před dvěma lety osmnáct tisíc neplatičů přes dvě stě milionů korun. Bez příslušenství. Zatímco v roce 2014 se nepodařilo vymoci třináct procent těchto pohledávek, čtyři roky poté to již byla bezmála polovina. Průměrný jeden dluh se pohybuje kolem čtyřiceti, šedesáti tisíc korun.

Už na začátku roku poslaly ministerstvu spravedlnosti petici desítky tisíc lidí z více než devíti set bytových družstev a společenství vlastníků, aby s tím něco udělalo. Pomohlo to?
Ministerstvo považuje vše za vyřešené novelami nebo uvádí, že to či ono nespadá do jeho kompetence. Dříve jsme měli různá obranná opatření, jak se s neplatícími sousedy vypořádat. Byla možnost vypovězení dlužníka z družstva, platil se vysoký poplatek z prodlení platby, který neplatiče odrazoval, společenství vlastníků mělo zástavní právo k jednotce dlužníka. To vše bylo v roce 2014 zrušeno. Šance na vymožení dluhu klesaly.

Jakou má správa domu možnost postupovat proti dlužníkovi?
V případě vymáhání pohledávek v exekuci nemají družstva a společenství vlastníků přednostní právo. Nejprve se uspokojují zejména pohledávky státu a bank.
Pozitivním je nárok bytových družstev a společenství na deset procent z částky získané prodejem dlužníkovy nemovitosti v exekuci, a to i v případě, kdy jde o nemovitost zatíženou hypotékou.
Těch deset procent ovšem v praxi pomáhá ve větších městech, v menších nikoliv. Tam deset procent z prodeje nemovitosti dluhy neplatiče často nepokryje.

Jak se družstva vypořádávají s osobními bankroty dlužníků?
V červnu navíc vešla v platnost novela insolvenčního zákona, která má dlužníka chránit v jeho obydlí, ať jde o bydlení vlastnické, nebo družstevní.
Takže pokud dlužník vstoupí do osobního bankrotu, naděje na deset procent z výtěžku mizí a je téměř jisté, že se dlužníkovo obydlí prodávat nebude.

Pohledávky z bytového domu, které dlužník vytvořil, se budou uspokojovat stejně jako pohledávky kteréhokoli věřitele, tzn., že budou výrazně redukovány.
Pozitivní je podřízení pohledávek z příslušenství, které převyšuje jistinu. Díky tomu by mohlo dojít k určitému zvýšení míry uspokojení našich pohledávek v rámci oddlužení. Jinak pro nás ale bohužel tato změna k žádnému zlepšování nevede, vzhledem k tomu, že se do oddlužení dostane větší množství dlužníků, než dosud.

Jak postupovat proti neplatiči?
Vymáhat tyto dluhy může vedení SVJ (společenství vlastníků – pozn. red.) nebo bytového družstva co nejdříve. Kvůli ochraně osobních údajů ale třeba nejde zveřejnit dlužníka ani na nástěnce.
Družstvo nebo SVJ by mělo sledovat každou výchylku v platbách svých členů, v případě neplacení posílat upomínky, sjednávat splátkové kalendáře a sledovat insolvenční rejstřík, případně katastr nemovitostí, aby mohlo adekvátně reagovat, požádá-li dlužník o osobní bankrot, nebo pokud se chystá nucená dražba bytu. Vítáme z toho důvodu možnost evidovat i rodná čísla.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 17
Sdílet článek