Do registru dárců dřeně vstoupilo o polovinu méně dobrovolníků

Do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) v loňském roce nově vstoupilo pouze 5 212 dárců, kteří jsou připraveni zachránit život druhému člověku. Nábory tak kvůli novému typu koronaviru klesaly už druhým rokem zhruba o polovinu oproti létům předchozím.
Ilustrační foto: Český národní registr dárců dřeně

Svoje krvetvorné buňky loni darovalo 52 dobrovolníků, což řadí loňský rok v tomto ohledu mezi roky nadprůměrné. U odběru štěpů pro nemocné pacienty se tedy covid-19 zatím neprojevil.

„Za vysokým počtem odběrů od tuzemských dárců stojí předchozí náborově úspěšná léta a kvalita našeho registru. Poslední dva roky ale rapidně klesaly nábory, to je dáno především tím, že se nekonaly velké kulturní a sportovní akce, na kterých dobrovolníky zapisujeme. Rovněž jsme nemohli v některých částech roku vyzývat lidi, aby se zašli sami zapsat do některého z našich téměř 60 registračních míst po ČR. Ta jsou totiž situována v nemocnicích, kam jsme v nejtěžších covidových dobách zájemce nemohli posílat,“ říká MUDr. Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Jak si loni vedl Český národní registr dárců dřeně konkrétně?

Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2 653, tedy o 94 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého kraje, z Prahy a středních Čech a z kraje Moravskoslezského. Medián věku nově náborovaných byl pak 25 let.

Celkem byly krvetvorné buňky odebrány 52 dárcům, z čehož 24 bylo pro naše pacienty, 28 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydávaly na pomoc nemocným přes oceán do USA, následovaly cesty do Francie, do Itálie a do Polska,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra MUDr. Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 78 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2021 jsme se tak rozloučili s 662 zapsanými.

Dlouhodobý cíl registru

„V současné situaci musí být naším prvním cílem dostat se v počtu nově náborovaných dobrovolníků na čísla kolem deseti tisíc, jak tomu bylo v dřívějších letech. Pokud by i nadále nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět. Podobné propady kvůli covidu totiž hlásí i další registry ve světě,“ vysvětluje Jindra.

Dlouhodobým cílem Českého národního registru dárců dřeně je ale posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem. V současnosti je každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku prováděno s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty musí být krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí.

Český národní registr dárců dřeně aktuálně disponuje 100 375 potenciálními dárci.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Tiskové zprávy

Vyplatí se kreditní karta a jaké jsou její výhody?

Peníze potřebuje k životu asi každý, o tom není žádných pochyb. Navíc v době, kdy dochází k neustálému zdražování produktů a služeb. Pokud nevystačíte se svým příjmem, popřípadě vás jednou za čas překvapí nečekané …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB