Důkazem toho je tristní stav rezerv předních veřejných zdravotních pojišťoven. I přes rapidní navyšování prostředků totiž rychle dochází pojišťovnám rezervy. Příští vláda bude tedy nucena nejspíš tyto ústavy finančně sanovat. Jaký je současný stav? A co u nás zdravotnictví tíží?
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) loni podle předběžných výsledků hospodařila s deficitem pěti miliard korun. Tato ztráta byla uhrazena skrze rezervy, v roce 2023 byla VZP rovněž ve ztrátě, ale pouze marginálních 41 milionů korun. Letos by již deficit měl dosáhnout hrozivých 7,8 miliardy korun.
Ostatní zdravotní pojišťovny na tom jsou podobně. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV) odhaduje deficit 1,8 miliardy, podobně Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP). V období posledních pěti let se zůstatky na účtech sedmi zdravotních pojišťoven snížily z 36 miliard na současných 15 miliard korun.
To je rapidní pokles. Trend dobrý rozhodně není a dramatické roky teprve přijdou, na vině je demografický vývoj, který spíš nahrává dalšímu růstu výdajů ve zdravotnictví, které je u nás stále mimořádně štědré.
Výdaje na zdravotní péči se mezi lety 2010 a 2022 téměř zdvojnásobily, když vezmeme nominální částku, ale v případě, že odečteme inflaci, jde asi o 30% růst výdajů. I v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) prostředky ve zdravotnictví převážně rychle rostou, v roce 2019 činily 7,8 procenta a v roce 2022 8,5 procenta HDP.
Samozřejmě důsledky leží částečně v následcích pandemie covid-19, kdy na zdravotnictví dopadají negativně odkládání neakutních zákroků, léčby následků pandemie, nebo častější problémy s imunitou či post covidovými syndromy. To se logicky ve finále negativně podepisuje na hospodaření zdravotních pojišťoven.
Pro výraznější nápravu bohužel současná vláda neudělala prakticky nic, s přístupem „po nás potopa“. Vláda totiž rezignovala např. na zavedení cenové konkurence mezi pojišťovnami, možnost dobrovolného doplňkového připojištění, posílení veřejné kontroly nad financováním zdravotní péče, jak to měla ve svém programovém prohlášení.
O nějakém dramatickém snížení nadužívání systému domácího zdravotnictví ani nemluvě. Vzhledem k tomu, že příští vláda se bude již dále potýkat s negativním demografickým vývojem, lze očekávat další propady hospodaření veřejných zdravotních pojišťoven a nedostatek prostředků, který může postupně vést i ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
