Změna systému zdravotnictví bude velmi brzy nutná

Rozhovor
„Jsem trochu skeptický vůči lidem, kteří investují do zdravotnictví. Pořád ještě žijeme sen, že je strašně fajn pacienta léčit. Je to paradigma, které tady platí mnoho let. Myslím si, že je čas začít tento pohled měnit a přemýšlet nad tím, jestli není lepší člověka udržet zdravého,“ říká v rozhovoru doktor Tomáš Šebek.
Tomáš Šebek v Show Jana Krause. Foto: Show Jana Krause, FTV Prima, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61684815

Medicína je jedním z oborů, do kterého teče obrovské množství kapitálu. Jaké jsou nové trendy ve zdravotnictví. Pomáhají hlavně v Evropě a Americe?
Myslím si, že technologie, o kterých čteme ve vědecko-fantastických časopisech, jsou velmi často už dávno v praxi. V řadě zemí ale taková medicína není dostupná, protože je orientována na takzvanou remote medicine, což znamená, že je poskytovaná vzdáleně. V rozvojových zemích potřebujete, aby všechno k vyšetření pacienta bylo co nejlehčí, nejskladnější a aby se to logisticky dalo jednoduše přesunout z místa na místo.
Líbilo by se mi i v České republice, kdyby si prostě český lékař sbalil v uvozovkách nemocnici na záda a dorazil za svým pacientem. Dostupnost péče se v České republice bude řešit více a více.

Je fascinující, když umíte léčit i závažné nemoci, i proto se investice u nás do zdravotnictví každoročně navyšují.
Osobně fandím hlavně těm, kteří investují do zdraví. Jsem trochu skeptický vůči lidem, kteří investují do zdravotnictví. Pořád ještě žijeme sen, že je strašně fajn pacienta léčit. Je to paradigma, které tady platí mnoho let.
Nakonec i já jsem vystudoval medicínu právě proto, abych pacienty léčil. Myslím si, že je čas začít tento pohled měnit a přemýšlet nad tím, jestli není lepší člověka udržet zdravého, jestli není lepší mu třeba prodloužit život, a když už ne prodloužit, tak alespoň třeba délku života ve zdraví.
Bylo by lepší, kdyby lidé nemuseli ráno snídat léky. Češi ale stále dělají, že se jich to netýká. Však doktor jim na to něco napíše. Tohle je šílenost a je potřeba to změnit. V tomto ohledu a tímto prizmatem se stále díváme na investice do novějšího přístrojového vybavení, do nových klinik a center.

Kde by se ale ve změně mělo začít?
Doufám, že tím původcem změny nakonec bude sám pacient, respektive zdravý člověk, který řekne: A dost, mě vlastně na tom zdraví záleží, vlastně chci být raději zdravý a bohatý, než nemocný a chudý. Přeji si, aby systém fungoval pro lidi a ne sám pro sebe. Mám totiž dojem, že naše zdravotnictví dnes funguje tak trošku samo pro sebe…

PSALI JSME:
Osm z deseti lékařů nevěří zdravotnickému systému

Myslíte si, že Češi nadužívají léky, a že kdyby se více snažili hýbat a zdravě stravovat, mnozí z nich by nemuseli léky vůbec brát?
To už není ani otázka, ale spíš konstatování. Česká společnost je v Evropě jednou z nejhorších. Když se podíváme třeba na sever Evropy na Švédy či Dány, tak každý musí vidět, že se o sebe starají mnohem lépe. Parametr délky života ve zdraví je u nich vyšší řádově o jednotky let, když v průměru začínají brát první lék proti vysokému tlaku, Čech ho konzumuje už sedm let. Otázka je, jestli tomu vlastně současný systém zdravotnictví se svou filozofií nějak nepřispívá a jestli bychom neměli zvednout prapor prevence a edukace a začít přemýšlet jiným způsobem.

Zarazilo mě, když jsem studoval finanční výsledovky zdravotních pojišťoven, že se na léčbu pacienta v průměru vynakládá zhruba něco mezi 25 a 30 tisíci korunami, ale náklady na preventivní péči jsou mezi 100 až 200 korunami podle typu zdravotní pojišťovny.
Změna systému zdravotnictví bude zkrátka velmi brzy nutná, protože rezervy jsou vyčerpané a protože někdo lékařskou péči uhradit musí. A pokud nedojde ke změně systému, který se překlopí víc od léčení k udržování zdraví, pak je to trvale neudržitelné.

PSALI JSME:
Život kratší o pět let. Proč v některých regionech Češi umírají dříve?

Kdyby se tedy dávalo více na prevenci, tak by se asi řadu chorob dalo odhalit v raných stadiích, kdy je péče jednodušší, anebo se dané nemoci dokonce nemusely ani rozvinout.
To je velmi trefné konstatování. Preventivní programy v České republice jsou stále popelkou zdravotních pojišťoven, protože celý systém je postavený na úhradě péče, nikoliv na tom, že by lékaři někdo alespoň parciálně hradil, že udržuje svůj kmen pacientů zdravý.
Nechci jen kritizovat, podle mě už dnes jsou v celé řadě zdravotních pojišťoven lidé, kteří prevenci neberou jen jako kolonku k odškrtnutí, ale začíná to pro ně být velmi závažným tématem. Fandím tomu, protože si myslím, že celý systém se musí reformovat, a musí se změnit právě v základním paradigmatu, že léčba je drahá a neefektivní.
Samozřejmě jsou mezi námi i lidé, kteří se nemocní narodí nebo jsou chronicky nemocní, o ty je nutné pečovat, ale daná péče by měla spočívat v dávání autonomie zasahovat do toho, aby si zdraví, anebo zbytek zdraví, které mají, udrželi. Je nutné zlepšovat kvalitu života. Když se propracujete do důchodového věku a chcete cestovat a ještě něco zažít, tak byste to neměl dělat v bolestech, o berlích a s batohem léků.
A to je, myslím, něco, co nemůže nikdo rozporovat. Na tomto se mohou shodnout úplně všichni napříč politickým spektrem. A to je mimochodem i jedním z mých cílů, které bych chtěl ještě dokázat, abychom v České Republice z pohledu zdravotní osvěty nastoupili novou cestu.

PSALI JSME:
České muže drtí rakovina prostaty. Urologové volají po plošném screeningu

Novináři se mě občas ptají, jak by šlo pozměnit zdravotní systém, aby vytvářel předpoklad pro lepší péči lidí o své zdraví. Navrhl jsem jim, což není příliš populární, že by se dala stanovit objektivní kritéria, jako je třeba body mass index, která by se dala sledovat a na jejichž základě by lidé, kteří o své zdraví pečují, mohli dostávat třeba slevu na zdravotní pojištění.
Ano, ale pořád je nutné brát v úvahu sociální aspekt. Na zdravotní péči mají u nás nárok všichni, což je úplně v pořádku. A pobídky ke slevám jsou konceptem, který by v budoucnosti mohl fungovat. Beru to ale jako schod pod změnou paradigmatu a myšlení lidí.
Každý racionálně uvažující člověk, když se nad tím zamyslí, tak vidí, že se za zdravotnictví platí stále více a více. Pojišťovny mají vyčerpané rezervy a nákladnější péče se nedá financovat donekonečna. Nějaká korekce zdravotního systému bude muset přijít a já bych si přál, aby to byla rozumná či vyvážená míra mezi tím, co by měl dobrý sociální systém nabízet a umožňovat, a tím, jak by se měl pojištěnec do zdravotního systému zapojovat.
Souhlasím s tím, že pokud se chovám ke svému zdraví korektně, měl bych z toho i nějak benefitovat. Pozitivní motivace opravdu funguje.

Zdravotní pojišťovny na tom nejsou nejlépe, ale již několikrát se zvyšovaly platby za státní pojištěnce, čímž vlastně do jejich kas teče mnoho peněz navíc. I když měly kvůli koronaviru mimořádné výdaje, tak zvýšené příjmy je možná za pár let dostanou do situace, že nebudou vědět co s penězi.

PSALI JSME:
Starší ženy zanedbávají preventivní vyšetření u gynekologa

Nejsem makroekonom a ekonomice rozumím maximálně na úrovni vlastního podnikání. Myslím si ale, že vytváříme obrovský dluh do budoucna nejen pro nás, ale i pro naše děti, a pokud budeme mít takovou tendenci i nadále, tak je to pro celý systém neudržitelné. Ano, můžeme jít dál stávající cestou, že budeme z HDP (hrubý domácí produkt, pozn. red.) stále více ukrajovat, ale tím nezlepšíme zdravotnictví ani kvalitu života lidí.

Léto rychle uteklo a možná se mnoho lidí obává nové vlny pandemie koronaviru. Jaký máte názor na očkování?
Nejsem epidemiolog ani mikrobiolog, ale chirurg, takže vlastní expertízu nemám. Já vám, doufám dobře, odoperuji žlučník a nádor tlustého střeva. I já mám proto svou vybranou skupinu expertů, kterým věřím.
Osobně jsem hodně zaměřený na kritické myšlení, na práci s fakty. Jsem ochotný veřejně prohlásit, že v současné době neexistuje žádná jiná alternativa. Měli bychom se očkovat, protože nemáme nic lepšího.
Navíc nadřazuji společenskou odpovědnost nad individuální, i když vnímám, že každý člověk má právo se rozhodnout sám. Jako společnost ale nyní nemáme jinou šanci, jak se koronaviru a další vlně pandemie bránit.

Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Nejúčinnější vakcínou je ta od Moderny, na mutace je dobré očkování látkou Pfizeru

Zavřít reklamu ×
  1. “ …jestli není lepší udržet člověka zdravého..“. Myslím si, že člověka nelze udržet zdravého stále. Čili ano, člověka zdravého udržovat zdravého a až onemocní, tak ho léčit. nelze člověka nemocného „udržovat zdravého“ a je zbytečné člověka zdravého léčit.

  2. Ze zdravotnictví se chce akorát zvracet. Cpou se tam peníze, které vzápětí mizí na soukromých kontech. A sestry jsou poslední ze všech otroků na světě.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Chřipka nikam nezmizela, jen ji utlumil covid

Laboratoře minulý rok nezaznamenaly chřipku ani obvyklé počty pneumokokových infekcí. To by podle ale odborníků nemělo být důvodem myslet si, že tyto nemoci jsou na ústupu. Nadcházející sezona bude přát kapénkově …

Očkovat proti chřipce lze už i šestiměsíční děti

Zapomeňte na chvíli na covid. Každý rok se ve světě vyskytnou nejméně tři miliony případů závažného onemocnění chřipkou. Statistiky dokládají, že to ale může být až pět milionů a až 650 000 souvisejících úmrtí. …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Neurathen a Basteibrücke: Výlet na kdysi český hrad do Německa (2)

ObrazemReportáž
Bez prvního mostu pro turisty v Evropě, Basteibrücke, který se v Národním parku Saské Švýcarsko od roku 1851 tyčí do výšky 194 metrů nad hladinou řeky Labe (Elbe) a překlenuje svými 76 metry délky propsat Mardertelle (Kuní jáma), by byl výstup na pozůstatky středověkého skalního hradu Neurathen obtížný. Ale i tak to rozhodně není nic pro rodiny s dětmi v kočárku či pro vozíčkáře. Pro ně je to zcela nesjízdná oblast.