Dolar je vlivem přetrvávající nejistoty nejsilnější od roku 2016

Analýza
Obchodování na finančních trzích se tento týden neslo ve znamení opětovného nárůstu averze k riziku. Důvody pro to lze zmínit dva. Jednak je to pokračující šíření covidu v Číně, která vlivem politiky nulové tolerance tamní vlády přistoupila k silným omezením ekonomiky. To se pravděpodobně promítne v dalším narušení globálních dodavatelských řetězců a zpomalí růst světové ekonomiky.
Americké měně pomáhají i sázky investorů na výrazné utahování měnové politiky amerického Fedu v následujících měsících v důsledku výrazné inflace. Ilustrační foto: Pixabay.com

Druhým důvodem je pozastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska, které zvyšuje obavy i ostatních evropských států. Zvýšená nejistota pomohla americkému dolaru k dalšímu posílení. Proti euru během týdne získal dalších zhruba 2,5 procenta, když se v pátek obchodoval poblíž 1,053 USD/EUR. Takto silný byl dolar naposledy v roce 2016.

Americké měně pomáhají i sázky investorů na výrazné utahování měnové politiky Fedu (americká centrální banka, pozn. red.) v následujících měsících v důsledku výrazné inflace. Výnos na desetiletém americkém dluhopisu se již nyní pohybuje mírně pod třemi procenty, kde byl naposledy v roce 2018.

Cena ropy Brent na začátku týdne, kdy se objevily zprávy o možném zpřísnění covidových restrikcí v Číně, klesla ke sto dolarům za barel, s informacemi o přerušení dodávek plynu do Ruska se však vrátila k 110 USD/barel. Samotná cena zemního plynu se na evropském spotovém trhu držela kolem 100 EUR/MWh.

PSALI JSME:
Posilující korunu bude letos srážet americký dolar

Z hlediska makroekonomických dat byla tento týden sledována především ta o vývoji spotřebitelských cen a hrubého domácího produktu (HDP). První odhad německé inflace za duben ukázal na její další akceleraci. Meziroční růst spotřebitelských cen v harmonizovaném vyjádření zrychlil ze 7,6 na 7,8 procenta, zatímco se čekala stagnace na březnové úrovni.

Stejné očekávání analytici měli i v případě celoevropské inflace, zde se však naplnilo, když meziroční růst spotřebitelských cen stagnoval na úrovni 7,5 procenta. Ve středoevropském regionu pak výrazně překvapila polská inflace, která zrychlila z 11,0 na 12,3 procenta, čekalo se přitom 11,4 procenta. Data o vývoji ekonomické aktivity v prvním čtvrtletí byla vesměs horší, než se čekalo.

V případě americké ekonomiky byl očekáván mezičtvrtletní růst HDP o jedno procento anualizovaně, ve skutečnosti však došlo k poklesu o 1,4 procenta. Mírně za odhady zaostaly i ekonomiky Francie a Španělska, zatímco ta německá a italská se vyvíjely v souladu s očekáváními. Pro čtyři největší evropské ekonomiky však shodně platí, že jejich výkon byl v prvním čtvrtletí relativně slabý.

PSALI JSME:
Polsko, Bulharsko přichází o ruský plyn, další na řadě je Itálie?

Česká ekonomika si vedla o něco lépe, když vzrostla mezičtvrtletně o 0,7 procenta a mírně překonala očekávání trhu. Zveřejněna v tomto týdnu byla i řada indikátorů ekonomického sentimentu. Zatímco důvěra v podnikatelském sektoru zaznamenala nárůst, u spotřebitelů došlo dalšímu zhoršení a jejich důvěra je nejnižší za posledních několik let.

Výprodejní tlak rizikovějších aktiv se nevyhnul ani české koruně. Ta během týdne oslabila asi o jedno procento na dnešních zhruba 24,58 CZK/EUR. Tuzemské měně nepomohly ani komentáře centrálních bankéřů, kteří před započetím mediální karantény vyjadřovali své pohledy na další vývoj úrokových sazeb.

Komentáře to však byly dosti rozdílné a indikují, že diskuze na zasedání bankovní rady příští týden ve čtvrtek může být hodně živá. Zatímco Tomáš Holub by úrokové sazby zvyšoval alespoň o půl procentního bodu, viceguvernér Mora si dokáže představit i jejich stabilitu.

PSALI JSME:
Holub z ČNB indikuje další růst sazeb

Druhý z viceguvernérů Tomáš Nidetzký očekává zvýšení úrokových sazeb v rozmezí čtvrt až půl procentního bodu, v souladu s tím guvernér Rusnok již dříve uvedl, že předpokládá pouze „kosmetické“ zvýšení sazeb. Vyšší názorová rozpolcenost v bankovní radě jen dokresluje dilema měnové politiky v prostředí stagflačního vývoje ekonomiky.

My čekáme, že Česká národní banka příští týden ve čtvrtek zvýší repo sazbu o půl procentního bodu na 5,5 procenta. Zhruba stejné očekávání mají i investoři na finančním trhu.

V předstihu před tuzemskou centrální bankou zasedala tento týden ta maďarská. V souladu s očekáváními zvýšila základní úrokovou sazbu o celý jeden procentní bod. Maďarskému forintu to však nepomohlo a stejně jako polský zlotý v průběhu týdne oslaboval.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Sazby ČNB čeká podle Rusnoka již jen mírné zvýšení

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Snaha Ruska uniknout „defaultu“ se blíží ke konci

Spojené státy tento týden ukončily platnost výjimky, která umožňovala americkým investorům inkasovat splátky ruského státního dluhu. Kličkování Ruska před „defaultem“ (nesplácením státního dluhu, pozn. red.) se tak …

Nadešla hodina ruského bankrotu?

Pravděpodobnost ruského bankrotu se dneškem citelně zvyšuje. Americké ministerstvo financí totiž ve středu těsně po půlnoci newyorského času, zakázalo přijímat americkým bankám a jednotlivcům splátky od ruské vlády.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB