Domy nakažených v Miláně zazdili a ponechali osudu. Itálie roku 1347

„Městské úřady v Miláně nařídily, aby v domech nakažených byly zazděny dveře a okna a nešťastníci ponechání osudu. Je možné, že právě díky tomuto opatření město nejhoršímu řádění nemoci uniklo,“ uvádí k morové ráně ve středověké Itálii respektovaná tištěná encyklopedie Kdy, kde, proč a Jak se to stalo z nakladatelství Reader's Digest Výběr.
Lidé se ve středověku domnívali, že nákaza moru se šíří vzduchem, a tak lékaři měli na hlavách škrabošky se zobákem, v němž bylo koření. Maska „morového doktora“ je tradiční součástí benátského karnevalu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

V popisu morové epidemie v evropském středověku jsou analogie, i když jsme v jiném čase a čelíme jiné nemoci. Na onemocnění COVID-19 také není zatím léku a také se na něj v Itálii a dalších rozvinutých zemích předčasně umírá, na dnešní poměry hojně. Státy se zavírají.

Encyklopedie zmiňuje i to, že někteří své domy zazdili preventivně, jako třeba v Maroku jistý Íbn Abú Madján, jenž tak morovou ránu přežil. Lze si jen domyslet, že to musel být pořádný dům s vlastním zdrojem vody a zásobami trvanlivých potravin alespoň na rok.

Podle autorů encyklopedie si obce výhody izolace uvědomily, a tak roku 1374 zakázaly Benátky cestovatelům a mořeplavcům s podezřením na nákazu morem vstup do města. Ve francouzském Marseille roku 1383 zadržovali po čtyřicet dní v karanténě lodě, na nichž se vyskytl mor. Jenže přenašeči nákazy, blechy žijící na krysách, se samozřejmě pohybovaly volně. To, že přenášely zhoubné bakterie, se tedy nevědělo.

Útěky nákazu šířily dál

Nákaza tzv. černého moru ve středověku přišla do Evropy ze západní Asie, kam ji nejspíš zatáhli čínští obchodníci. První zprávy o vypuknutí moru ve středověku pocházejí z Číny z počátku roku 1330, kde byla jako první zasažena provincie Chu-pej ve střední Číně, odkud se rozšířil do dalších provincií. Odtud se vojenskými přesuny, např. výbojných Mongolů, a cestami kupců po karavanních stezkách šířil mor dále na západ.

V roce 1347 se Benátčané (kteří tehdy bojovali proti Janovanům a obléhali jejich přístav Kaffa na pobřeží Krymu – pozn. red.) nakazili od svých spojenců, krymských Tatarů. Ti své nakažené mrtvé stříleli z katapultů do měst, jež dobývali. V podstatě to byla jedna z prvních biologických zbraní.

Nakažení Janované záhy uprchli z Krymu se svou obchodní flotilou do sicilské Messiny a do Janova. I když je obyvatelé Messiny vyhnali, sami zanedlouho začali utíkat do jiných měst. Nákazu do města zavlekli lidé, kteří rabovali opuštěné lodě Janovanů… Tím se podle historiků nákaza roznesla ještě dál.

PSALI JSME:
Proč se nákaza koronavirem šíří zrovna z Wu-chanu?

Už rok poté se černá smrt dostala do Paříže a pak se zásilkou francouzského vína do přístavů jihozápadní Anglie. Londýn byl zasažen v roce 1349. Epidemie černého moru v Evropě kulminovala v roce 1352. Postihovala všechny – lidi ve městech i na venkově, chudé i bohaté.

Někdo se modlil, jiný hýřil

„Někteří lidé se shlukovali do asketických skupin žijících v ústraní, jiní holdovali zhýralému životu. Zdraví opouštěli nemocné, rodiče utíkali od dětí. Úrodu nikdo nesklízel, nikdo se nestaral o dobytek. Vesnice zůstávaly opuštěné,“ shrnuje encyklopedie.

Města vydávala výnosy a nařízení omezující obchod se zasaženými regiony, jenže jak se nakazili správci, už nebylo nikoho, kdo by nařízení kontroloval a vymáhal. Soudy nesoudily.

Morová rána způsobila skutečnou genocidu. Odhaduje se, že v Evropě zemřela třetina tehdejší populace, v Benátkách pak tři čtvrtiny. Jistá analogie je i v tom, že Evropa ve 13. století hospodářsky rostla a prudce rostl i počet městských obyvatel. Tak je tomu i dnes.

PSALI JSME:
Lidi, kteří šíří nebezpečnou nákazu, české soudy nekompromisně trestají

Zavřít reklamu ×
  1. Také by se hodilo vyjevit, že od italské číslovky čtyřicet pochází i dnešní termín karanténa. Tuto lhůtu stanovovala v první řadě italská přístavní města. Také by se hodila kapitola o situaci v českých zemích. Jenže to by autor musel mít skutečné vzdělání a ne to z inkluzivní školy. Pak by mohl napsat fundovaný článek a ne bábol opsaný z nějaké anglosaské „encyklopedie“. :-)))

  2. Ale ona v určitých fázích existovala i plicní (pneumonická) forma moru, které se přenášela přímo, kapénkovou cestou. Tedy vzduchem. Byla smrtelná v 99,8% případů. Kromě ní to byly formy bubonická (tj. hlízový mor, popisovaný v článku) s úmrtností cca dvoutřetinovou, a nejhorší septická, typická děsivou rychlostí, s jakou organismus zachvátila, se 100% úmrtností. Všechny druhy moru, způsobovaného bakterií Yersinia pestis, zeslábly a z Evropy se vytratily ve druhé čtvrtině 18. století.

  3. V malé jihočeské vesničce Chvalkovice. Mor přivezl z Vídně nájemce statku, jeho dvě dcery zemřely a byly pochovány na louce, která dostala název Frauenwiese. Statek byl opuštěn, okna a vchody zazděny a 7 roků do něj nikdo nevstoupil. Domnívám se, že tzv. morové sloupy, které se dost zhusta za vesnicemi vyskytují, jsou hřbitovy obětí moru a sloupy označením, aby se na tom místě nekopalo.

  4. Ještě bych doplnil, že za vynálezce „ptačí masky“ je všeobecně považován Charles de Lorme, žijící v 17. století, tedy v novověku. Nejsou žádné doklady o tom, že by se podobné masky nosily během středověku.

  5. Možná by v dnešní době bylo zajímavé říci, proč mor vlastně z Evropy v 18. století zmizel.
    Historikové usuzují, že to bylo kombinací více faktorů. Patrně zeslábla virulence bakterie samé, a zároveň vzrostla rezistence obyvatelstva, které začalo využívat jiné, výživnější druhy potravin (např. brambory). Zapůsobila zdokonalená karanténní opatření, a hlavně opatření hygienická: budování podzemních kanalizací a vodovodních vedení. Končila doba dřevěných městských domů ve prospěch zděných (kamenných, cihelných), v nichž se již tolik nedařilo teplomilné a suchomilné kryse domácí, hlavnímu hostiteli blech. S rozvojem dálkového obchodu nastoupila invaze potkana (Rattus norvegicus), agresivnějšího druhu, který původní krysu (Rattus rattus) prakticky vytěsnil. A na východě Evropy se začala intenzivně obdělávat dosud ladem ležící půda, která byla domovem kolonií dalších polních hlodavců, rovněž hostitelů této nebezpečné bakterie Yersinia pestis.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.