Itálie patří mezi českými turisty mezi velmi oblíbené destinace. Většina cestovatelů ale vyráží na sever Apeninského poloostrovu, případně ještě do Říma. Dále na jih se pouští výrazná menšina, což může mít pro mnohé cestovatele i výhody: Mezi turisty totiž jednoznačně převažují Italové, cizinců tu rozhodně není tolik jako v „nejprofláklejších“ letoviscích. Každopádně jde o oblast, která stojí za návštěvu.
Vedle příjemného koupání v čistém moři nabízí rovněž spoustu zážitků při proplétání se úzkými uličkami malebných městeček a poznávání úchvatných historických památek. Výhodou jsou navíc velmi přijatelné ceny, takže pokud do regionu Apulie vyrazíte na vlastní pěst, budete možná až překvapeni, kolik „muziky“ se dá pořídit za relativně málo peněz.
Pizza a šaty za pět euro
Na jih Itálie létá několik společností včetně těch nízkonákladových. Letenky do Bari, hlavního města této oblasti, je možná pořídit za pár tisíc korun. Na pár tisíc korun vyjde i pronájem menšího auta, které si můžete zarezervovat předem „na dálku“ přímo na letišti.
Možností ubytování je v tomto regionu opravdu spoustu, na výběr jsou levnější apartmány i luxusní vily s bazénem přímo přede dveřmi. Kdo chce ušetřit, opět nemusí sahat hluboko do kapsy. Velmi přijatelné jsou rovněž ceny v restauracích. Například pizzu pořídíte už od pěti euro, jinak se ceny jídel v běžných restauracích pohybují okolo deseti, patnácti euro.
Pokud si pronajmete pokoj s kuchyňkou, můžete si i vařit. Ceny některých položek v supermarketech jsou výrazně levnější než v českých obchodech. Například nejlevnější balíček špaget nestojí ani jedno euro. „Dražší“ těstoviny vyjdou na jedno až dvě eura.
Poněkud dražší, jak to tak bývá, jsou v restauracích nápoje, a tak není například výjimkou, pokud půllitr piva stojí třeba pět euro. Opět ale platí, že výrazně lze ušetřit v supermarketech. To samozřejmě platí i pro nealkoholické nápoje včetně balené vody – za velkou lahev dáte pár desítek centů. Naopak levná je káva, „preso“ si můžete dát už od jednoho eura.
Itálie je rovněž pověstná svou módou. Pokud máte rádi hezké oblečení, ale nechcete přeplácet za drahé značky, můžete navštívit některý z trhů, které se v tomto regiony pořádají v různých městech. Jsou skutečně obrovské, stánky obvykle stojí jeden vedle druhého v několika ulicích. Například v Monopoli se koná každé úterý a pěkné dámské letní šaty tam lze pořídit třeba i za čtyři, pět euro.
Co je ovšem v Itálii nepříjemně dražší, je benzin, jehož cena se pohybuje mezi 1,8 a 1,9 euro za litr. Naopak zcela zdarma je jízda po jihoitalské autostrádě. Ačkoli se na Apeninském poloostrově za dálnice platí, zdejší státní silnice o dvou pruzích tam a dvou na druhou stranu je bez poplatku. Je to rychlá spojnice mezi Bari a dalšími zajímavými místy v Apulii.
Městečko na seznamu UNESCO
K vidění je toho v Apulii opravdu hodně. Pokud chcete navštívit aspoň základní „povinná“ místa, a přitom si i dovolenkově zarelaxovat na pláži a vykoupat v moři, počítejte aspoň s pěti, sedmi dny. Už historické centrum Bari stojí za několikahodinovou procházku. Můžete se jen tak potulovat úzkými uličkami anebo cíleně zamířit za nejzajímavějšími památkami.
Mezi ně patří především bazilika svatého Mikuláše z 12. století, kde jsou uloženy ostatky svatého Mikuláše, které v roce 1087 ukradli z Turecka místní rybáři. Dnes je bazilika významným poutním místem jak pro katolíky, tak pro pravoslavné křesťany. Minout byste neměli ani náměstí Piazza Mercantine, které je už od 14. století obchodním centrem města, dnes místem kulturních akcí.
Za pozornost stojí rovněž Castello Svevo neboli Švábský hrad, který nechal v roce 1132 postavit normanský král Roger. Prostory pevnosti jsou využívány pro výstavy. Katedrála svatého Sabina z přelomu 12. a 13. století je krásně zdobeným kostelem, slouží jako hlavní chrám arcidiecéze Bari-Bitonto.
Co rozhodně nesmíte minout, je romantické městečko Alberobello. Zde si skutečně budete připadat jako v pohádce. Městečko, které je od roku 1996 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je unikátní svou architekturou – zdejší domky jsou postavené ve stylu trulli.
Sněhobílé kruhové domečky s šedou kamennou střechou jsou nalepené jeden na druhém. Vypadají, jako by v nich ani nežili lidé, ale nějaké pohádkové bytosti. V úzkých uličkách to neskutečně žije, spousta domečků funguje jako kavárny a restaurace nebo prodejny suvenýrů.
Historie Alberobella sahá až do druhé poloviny 16. století, kdy tuto oblast začala kolonizovat hrabata de Conversano. Osadníci směli stavět domky jen z kamene, nasucho, bez malty, aby mohly být v případě královské inspekce rychle zbořeny.
Domků trulli, které jsou postaveny z opracovaných kamenů, je v oblasti hodně, ale právě v Alberobelle, kde dnes i přes nápor turistů stále žijí tisíce obyvatel, je jejich koncentrace největší. Stojí jich zde okolo 1,4 tisíce.
Právě díky tomu, že mnohé z nich jsou otevřené i pro návštěvníky, můžete vkročit i dovnitř, a pokochat se například malým muzeem nebo skrytou zahrádkou, případně úchvatným výhledem na celé městečko.
Koupání pod hradbami
Spoustou památek, ale také příjemným koupáním přímo pod hradbami disponuje rovněž město Monopili. Byť by se mohlo zdát, že je trochu ve stínu metropole Bari, nabízejí Monopoli autentickou atmosféru starobylého města, kam očividně míří méně turistů než právě do hlavního města tohoto regionu. Historie tamních památek sahá až do 10. století.
Středem města je náměstí Piazza Vittorio Emanuele II., odkud to je jenom kousek od historického jádra. Ústřední památkou je katedrála Madonna della Madia z počátku 12. století.
Druhou hlavní stavbou je přístavní opevnění Castello di Carlo V z roku 1522, které mělo chránit vstup do přístavu. Právě pod hradbami tohoto opevnění je možné vklouznout do mořských vln, což ostatně nemálo místních obyvatel i turistů využívá.
Když už je řeč o koupání: Neopakovatelný zážitek nabízí původně rybářské městečko Polignano a Mare. Městská pláž Lama Monachile je sevřená mezi dvě vysoká skaliska a vzhledem k tomu, že není příliš rozlehlá, po celý den je tu doslova hlava na hlavě.
Trochu nekomfortu se ale vyplatí, třeba proto, že ve skaliskách jsou různé jeskyně, které lákají k prozkoumání. A nelekněte se, když vedle vás do vody proletí nějaký plavec – místní omladina využívá útesy pro skoky do vody.
Právě různé výhledy na moře jsou to nejlákavější, co Polignano a Mare turistům poskytuje. Ale je toho samozřejmě více. Jednou z krásných vyhlídek je z terasy Santo Stefano, odkud můžete pozorovat vlnobití moře nebo třeba západ slunce.
Pokud se vydáte do úzkých křivolatých uliček mezi bílé domy, určitě byste neměli minout hlavní náměstí Vittoria Emanuela II., kde si můžete vychutnat nejen místní atmosféru, ale třeba i dobrou italskou kávu. Nad náměstím se tyčí barokní kostel zasvěcený Svaté Marii Nanebevzaté.
V Polignanu a Mare se narodil slavný italský zpěvák a skladatel Domenico Modugno, a tak zde najdete jeho sochu. Jeho nejznámější píseň Volare vyhrála soutěž Eurovision v roce 1958.
Zpěvákova socha s roztaženýma rukama je jedním z nejvíce fotografovaných míst ve městě. Za sochou se nacházejí schody zvané Volare, které vedou na promenádu po nádherných útesech města, odkud se znovu otevírají působivé výhledy na město i moře.
