K obnovení dodávek ruského plynu do ČR došlo už loni v říjnu, jak na to autor tohoto textu upozorňoval na základě dat agentury Bloomberg v listopadu 2023. Pikantní je, že ruský plyn do Česka proudil – podle pozdějších dat samotného ministerstva průmyslu – už v době, kdy ministerstvo průmyslu ještě tvrdilo, že do Česka neproudí „ani kubík ruského plynu“.
Průtok plynu předávací stanicí Lanžhot, ze Slovenska do Česka, dosáhl začátkem prosince 2023 denní hodnoty až 176,2 milionu kilowatthodin, vyplývá z dat společnost Net4Gas. Jde o nejvyšší denní průtok touto hraniční stanicí od roku 2019.
Jde tak samozřejmě i o nejvyšší průtok od předloňského září, kdy několik explozí na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 definitivně znemožnilo přepravu plynu z Ruska přes Německo nakonec až také do Česka. Tento ruský plyn ovšem neproudil do Česka přes Lanžhot, nýbrž přes Krušné hory.
Poměrně vysoké hodnoty průtoku plynu stanicí Lanžhot jsou patrné i z dat za letošní leden. Pohybují se v pásmu od 85 do zhruba 112 milionů kilowatthodin denně. Lanžhot nyní představuje prakticky jedinou předávací stanici, kterou může do Česka proudit ruský plyn.
Loni v prosinci stanicí Lanžhot ze Slovenska do Česka protekl vůbec nejvyšší měsíční objem za celé období od prosince 2019. Obchodníci s plynem totiž od loňského října až do současnosti umenšují svůj dovoz ze západní části Evropy, zatímco umocňují svůj dovoz ruského plynu hlavně z přebytků na středoevropském trhu.
Nelze ovšem vyloučit, že stanicí Lanžhot může protékat i výraznější objem ne-ruského plynu, který si předtím obchodníci uskladnili v zásobnících na Ukrajině. Ukrajina disponuje značnou kapacitou zásobníků, takže po naplnění zásobníků v zemích EU se unijní obchodníci jali využít k uskladnění také kapacity na Ukrajině.
Vláda v Kyjevě přišla s pobídkami v podobě levné ceny uskladnění plynu či tříletého zrušení cla na plyn, které výrazně usnadňuje jeho reexport zpět do zemí EU.
Vzhledem k tomu, že zásobníky v zemích EU byly ještě loni v listopadu naplněny z takřka sta procent, v několika členských zemích Unie i na více než sto procent, představovala Ukrajina – konkrétně hlavně její západní část, kde se neválčí – vítanou dodatečnou kapacitu k uskladnění ne-ruského plynu.
Nadále relativně – na tuto část roku – velký objem uskladněného plynu, v EU i na Ukrajině, pomáhá v současnosti držet referenční burzovní cenu plynu platnou pro EU meziročně o zhruba 50 procent níže. Z tohoto zlevnění profitují také české domácnosti, jimž tak letos klesá – a zřejmě dále klesne – neregulovaná složka ceny plynu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
