Podle výzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, nyní více než polovina českých domácností nakupuje potraviny zásadně ve slevách.
Za potraviny domácnosti nejčastěji (37 %) utratí pět až deset tisíc korun, ale bezmála třetina domácností si vystačí i se třemi až pěti tisíci měsíčně. Více než deset tisíc korun utratí za potraviny jen 18 procent domácností.
Ve slevách nakupují potraviny spíše ženy než muži, více než čtvrtina (28 %) rodin si pak musí vystačit jen se základními potravinami. Necelá pětina domácností začala nakupovat méně kvalitní potraviny, než byly zvyklí a 15 procent Čechů se snaží omezit svoje náklady na potraviny úpravou jídelníčku. Každá desátá domácnost nakupuje potraviny v zahraničí, kde jsou levnější.
„Více než pětiny českých domácností se zdražování potravin zatím nijak nedotklo a nakupují je stejně jako dříve. Uskromnit se ale museli především penzisté, rodiče na rodičovské dovolené a lidé bez zaměstnání.
Zásadní pomoc s pořizováním potravin, například prostřednictvím potravinové banky, ale zatím potřebuje pouze minimum českých domácností,“ sdělila Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Nakupování za hranicemi
Do deseti tisíc korun utratí měsíčně za potraviny více než osm českých domácností z deseti. Vyšší náklady přiznávají spíše muži, vysokoškoláci a obecně lidé ve věku 45 až 54 let. Větší částky za nákup potravin utrácejí také lidé zaměstnaní v armádě a bezpečnostních složkách, v sektoru IT a telekomunikací nebo ve zdravotnictví.
Nákupy ve slevách naopak nejvíce využívají nezaměstnaní a penzisté, stejně jako zaměstnanci ze sektoru zemědělství, lesnictví, obchodu a služeb. Nejvyšší výdaje za potraviny uvádějí v průzkumu obyvatelé Prahy, naopak starší lidé z menších měst si častěji vypomáhají vlastním chovem hospodářských zvířat a pěstováním potravin.
„Téměř bez ohledu na věk, měsíční příjem a sociální postavení jsou Češi velmi citliví na ceny a rádi vyhledávají slevové akce. V regionech sousedících s Polskem navíc neváhají za nákupem levnějších potravin vycestovat do zahraničí – dokonce více než třikrát častěji, než činí průměr z celé republiky,“ dodala Jaroslava Palendalová.
Potraviny stále zdražují
V následujících měsících to zatím nevypadá na to, že by ceny potravin měly klesnout, spíše naopak. Český statistický úřad (ČSÚ) na svých internetových stránkách zveřejnil, že ve třetím čtvrtletí opět zrychlil meziroční růst spotřebitelských cen – na 17,6 procenta. A právě zdražování potravin v tom hrálo významnou roli.
„Nadále nejvíce k růstu přispívala trojice potraviny a nealkoholické nápoje, bydlení a energie a doprava. Výrazně ale zrychloval růst cen potravin, do kterých se přeléval vývoj cen výrobců v zemědělství,“ uvedl ČSÚ. Že české rodiny šetří, a to nejen na jídle, dokládají další statistické údaje.
„Spotřeba domácností se propadala meziročně i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Domácnosti tak reagovaly na přetrvávající hluboký pokles reálných příjmů.
Průměrná mzda byla reálně nižší o téměř desetinu a cenový růst zasahoval především nezbytné zboží a služby. Netypicky silně se tak snižovala spotřeba netrvanlivého zboží, které mnoho nezbytných položek zahrnuje,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
