Dražší cigarety a pohonné hmoty vyhnaly slovenskou inflaci vzhůru

Názor
Slovenská inflace v březnu poskočila z 0,9 procenta na 1,4 procenta. Je to signál o návratu vysoké inflace na Slovensko? Bližší pohled na data napovídá, že nikoliv. Klíčový příspěvek k vysokému nárůstu vzešel od dvou položek, které jsou v zásadě nezávislé na domácí ekonomické situaci. Tou první a klíčovou je zvýšení spotřebních daní na tabák a cigarety. Ceny v této kategorii poskočily o 14,1 procenta a jejich příspěvek k celkovému nárůst indexu CPI dosáhl 0,4 procentního bodu.
Cena pohonných hmot v březnu na Slovensku vzrostla o 8,7 procenta. Zdroj foto: Slovnaft

Tabáku zdatně sekundovaly pohonné hmoty, jejichž ceny v březnu vzrostly o 8,7 procenta. Inflační tlaky ve zbytku spotřebního koše byly minimální. Ceny ve službách v průměru stagnovaly a ceny potravin dokonce mírně poklesly. To nasvědčuje tomu, že by se březnový nárůst neměl v nejbližší době opakovat.

K dalšímu výraznému nárůstu spotřebních daní z tabákových výrobků dojde patrně až v roce 2023 a ceny ropy na globálních trzích mírně poklesly v eurovém vyjádření. Nicméně „covidové“ dno má inflace na Slovensku s nejvyšší pravděpodobností za sebou a očekáváme, že inflace ve zbytku roku pozvolna poroste.

Hlavním důvodem je očekávané „postcovidové“ oživení slovenské ekonomiky, které by mělo být odstartováno již v tomto čtvrtletí. První impuls domácí poptávka obdrží již tento měsíc. V pondělí 19. dubna dojde k otevření obchodů při zachování restrikcí na počet zákazníků. Ačkoliv restaurace a řada jiných služeb na otevření teprve čekají, i částečné znovuobnovení aktivity v zatím uzavřených odvětví bude mít významný dopad na růst, který by se v letošním roce měl pohybovat okolo pěti procent.

PSALI JSME:
Slovenská ekonomika se v závěru loňského roku vyhnula poklesu

Zároveň se domníváme, že oživení bude doprovázeno aspoň částečným nárůstem cen v krizi postižených odvětvích. Ceny se v průběhu uplynulého roku ukázaly být rezistentní vůči uzavírkám a restrikcím. Firmy a podnikatelé navíc aktuálně čelí vyšším nákladům vyplývajícím z protiepidemických opatření a řada z nich dlouhé uzavření nevydržela. To snížilo konkurenční tlaky v postižených odvětvích a firmy podle nás využijí návratu spotřebitelů k aspoň částečnému zvýšení cen.

Spotřebitelé by to mohli po dlouhém období výdajového půstu akceptovat a využít „vynucených“ úspor vytvořených v průběhu krize. Výsledkem by měl být nárůst jádrové inflace, ke kterému se později může přidat i zvýšení regulovaných cen energií v důsledku růstu cen ropy na globálních trzích. Na konci roku by inflace mohla překonat hranici dvě procenta.

Naše prognóza je výrazně pesimističtější než prognóza slovenské centrální banky, podle níž by se inflace ke konci roku měla pohybovat okolo 1.4 procenta. Nicméně již nyní se inflace pohybuje o necelé dvě desetiny nad jejím očekáváním.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Slovenská inflace se propadla na čtyřleté minimum. Proč je nižší než v Česku?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB