Stalo se tak poprvé od loňského 22. června. Dvoutýdenní repo sazba nově činí 6,75 procenta. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, klesla na 7,75 procenta.
Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, poklesla na 5,75 procenta. Očekává se, centrální bankéři budou základní úrokové sazby postupně snižovat i na příštích zasedáních. Hypotéky však v nejbližší době výrazněji nezlevní.
Extrémně dlouhé udržování základních úrokových sazeb na nejvyšších hodnotách od roku 1999 zcela zadusilo celou českou ekonomiku. Firmám se výrazně prodražilo úvěrové financování investic i provozu, desítky tisíc ročně navíc zaplatí i domácnosti za splátky dražších hypoték.
Že je česká ekonomika ve velmi špatném stavu, dokazují i mnohé statistiky. Česká ekonomika podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,4 procenta.
Výrazně se na tom podílela snížená spotřeba českých domácností, která se snížila o 4,5 procenta. Domácnosti vyždímané vysokými cenami zboží, služeb i hypotečních splátek šetří a utrácí výrazně méně než dřív. To samozřejmě dopadá na podnikatele a jejich příjmy. I oni se dostávají do velkých problémů.
Firmy kromě nižší poptávky bojují i s nezvykle vysokými úroky. Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci letošního prvního čtvrtletí téměř devítiprocentní hranice (8,92 %). Tato sazba je tak nejvyšší od roku 2004, od kdy ČNB tyto statistiky zveřejňuje.
Úrokové sazby firemních úvěrů se přitom v minulých letech stabilně držely v rozmezí dvou až tří procent. I v době největší finanční krize v letech 2007 až 2009 krátkodobě přesáhly pětiprocentní hranici. Byly tak stále o dost níže než nyní.
Na trojnásobku oproti situaci před dvěma roky jsou nyní i úrokové sazby u hypoték. V praxi to vypadá, že domácnost s průměrnou hypotékou ročně za splátky zaplatí až sto tisíc korun více než s dvouprocentní sazbou.
Není divu, že zájem o hypotéky výrazně ochladl a objem poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let. Nejnižší za poslední dvě dekády byl také prodej nových bytů v Praze, protože realitní trh je závislý na vývoji trhu hypotečního.
Dlouhodobě se totiž polovina nových bytů v hlavním městě prodávala kupujícím s hypotékou, těch však už zbyl jen mizivý podíl. Drtivou většinu kupujících nyní tvoří lidé s vlastními financemi.
Nedá se ale očekávat, že by se po dnešním rozhodnutí centrálních bankéřů něco výrazněji změnilo. Firemní úvěry ani ty hypoteční v nejbližší době zásadněji nezlevní. Například průměrná úroková sazba u hypoték se nyní pohybuje jeden procentní bod pod základní úrokovou sazbou, banky proto nemají příliš prostor pro její větší snížení.
Na začátku roku tak pravděpodobně dojde pouze k menšímu poklesu hypotečních sazeb, které ale bude způsobené hlavně konkurenčním bojem o poslední bonitní klienty, než že by se projevil vliv ČNB. Na zotavení realitního trhu to dopad mít nebude. Aby se dostupnost vlastního bydlení citelně zlepšila, musely by hypoteční sazby klesnout minimálně ke třem procentům. K tomu je ale ještě hodně dlouhá cesta.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
