Koruna v reakci oslabuje, což znamená, že ne všichni investoři byli přesvědčeni, že se snížení sazeb ve čtvrtek odehraje. Tuzemská centrální banka svoji základní sazbu snižovala naposledy v květnu 2020, kdy ji v rámci boje s důsledky první vlny covidové pandemie redukovala z jednoho na 0,25 procenta.
Aktuální rozhodnutí bankovní rady ČNB tak představuje vůbec první pohyb úrokových sazeb centrální banky za dobu, kdy ji coby guvernér vede Aleš Michl. Od června 2022 až dodnes činila základní sazba permanentně zmíněných sedm procent.
Z hlediska trhu není snížení úroků úplným překvapením, podstatná část investorů jej očekávala. ČNB rozhodnutím vysílá signál, že je přesvědčena, že ani lednové přecenění, například v oblasti cen energií, nebude natolik závratné, aby zhatilo její snahu o návrat inflace k inflačnímu cíli ve výši dvou procent.
Do jeho blízkosti by se inflace mohla dostat hned zkraje příštího roku. ČNB se zároveň zjevně neobává ani možného roztočení mzdově-inflační spirály, před kterým ještě donedávna někteří členové její bankovní rady varovali.
V roce 2024 budeme svědky dalšího citelného poklesu základní úrokové sazby, která svoji pouť příštím rokem skončí nejspíše na úrovni 3,75 procenta.
Pokles úroků ČNB předznamenaly již některé banky snížením svých sazeb na hypotékách. Hypotéku lze v Česku s pětiletou fixací pořídit už i za 4,5 procenta, do konce příštího roku by nejlevnější hypotéky mohly při dané fixaci mít úrok pod třemi procenty. To je úroveň, kdy se začíná hypotéka vyplácet před bydlením v nájmu. S poklesem sazeb hypoték proto lze očekávat zesílení zájmu o nákup nemovitostí a poměrně silný tlak na růst jejich cen.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
