Reakce na názory profesora Havránka. Investice versus stabilita: Klíčové rozhodnutí pro ČNB

Polemika
V nedávné době jsem četl na E15 článek profesora Tomáše Havránka na téma devizových rezerv České národní banky (ČNB). Moc mě oslovil. Autor totiž navrhuje, aby se více investovalo do akcií, což by přineslo zisk centrální bance a následně i státnímu rozpočtu.
Profesor Tomáš Havránek nedávno navrhl, aby ČNB více investovala do akcií, což by přineslo zisk jak tuzemské centrální bance, tak následně i českému státnímu rozpočtu. Ilustrační foto: FAEI.cz

Z mého pohledu je to dobrá myšlenka. Myslím si však, že je snadné zpětně radit a těžké mít na sobě to obří břímě rozhodnutí, kam investovat tři biliony korun. Zejména když víte, že o peníze nemůžete přijít v nějaké ruletě.

Diskuze o investování části těchto rezerv do akcií, specificky do indexu S&P 500, otevírá zajímavé otázky. Podle Havránka, kdyby ČNB od roku 2017 investovala 60 procent svých rezerv do tohoto indexu, mohla dosáhnout zisku až bilionu korun. Avšak tato atraktivní čísla nesmí zastínit rizika a nejistoty spojené s takovým rozhodnutím. Akcie jsou z definice rizikovější než dluhopisy.

Havránek tvrdí, že jeho oponenti říkají, že investice devizových rezerv pro dlouhodobý výnos může ohrozit péči ČNB o cenovou stabilitu a že devizové rezervy by měly sloužit primárně jako krytí neočekávaných událostí. Tady souhlasím s profesorem. Když už má jednou naše centrální banka v devizových rezervách americké dluhopisy, může mít i americké akcie. Stabilita tím nebude ohrožena.

PSALI JSME:
ČNB v létě nakupovala v USA akcie. Na Applu a Tesle ale od té doby už stihla prodělat skoro půl miliardy

Oponenti profesora tvrdí, že by prý převod zisků na vládu byl nelegálním financování vlády. Profesor oponuje, že to je normální. Myslím, že má pravdu, ale i přesto, jak dále vysvětlím, bych zisky ČNB vládě neodváděl.

Názor profesora, že mezi ČNB a vládou je sice „čínská zeď“, ale ve skutečnosti není až tak vysoká, chápu. Ale to je podle mě chyba. „Čínská zeď“ by podle mě měla být vyšší. Jakmile přestane být tuzemská centrální banka nezávislá, přestane být efektivní. Propojení politiky a centrálních bank je však zřejmá. U nás je to ještě dobré. Ve vedení ČNB jsou ekonomové.

To jinde to mají horší. Např. šéfka Evropské centrální banky (ECB) není ekonomka a ani nikdy nepracovala v žádné finanční, komerční instituci. Je to jen bývalá francouzská ministryně, která hledala flek a evropští šéfové ho našli v ECB. Podobné to je s americkou centrální. I tam je z mého pohledu amatér s politickým krytím. I proto si nemyslím, že je politika těchto dvou bank správná.

PSALI JSME:
Co s loňským ziskem ČNB? Nic

Autor tvrdí, že jeho oponenti namítají, že abychom mohli investovat devizové rezervy jako Singapur, museli bychom prý z ČNB vyčlenit speciální fond a vložit ho pod správu státu, což by odporovalo evropské legislativě.

To mi přijde jako naprosto zvrácené. Vyvádět zisky z ČNB do nějakého fondu je kostrbaté. Než abych rval peníze do státu, raději bych změnil zákon a umožnil centrální bance peníze reinvestovat a o to dále navýšit devizové rezervy. Já nevidím problém ve velkých devizových rezervách, které budou chránit naši měnu.

Dalším protiargumentem profesorovi je, že investice rezerv prý ohrozí nezávislost ČNB, protože vláda od ní bude chtít stále více. To je pravda, proto bych zisky tuzemské centrální banky se státem vůbec nepropojoval. Stát je černá díra, která bude mít stále málo.

Závěrem bych rád poděkoval profesorovi za zajímavý příspěvek, o kterém se moc nemluví a přitom mělo. Vláda řeší mnoho věcí, které podle nejsou prioritní, a o tomto tématu vůbec nemluví.

Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ČNB chce nakoupit zhruba 100 tun zlata

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Inflační tsunami je za námi, ale koruna trpí

Hádanka, jak dopadla lednová inflace, přeceňování zboží nebo zdražení elektřiny, je vyřešena. V lednu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 1,5 procenta. Meziroční inflace se tak dostává po téměř třech letech …

Na dohled od inflačního cíle centrální banky

Meziroční inflace klesla v lednu výrazněji, než se čekalo: Na úrovni 2,3 procenta je již na dohled dvouprocentního inflačního cíle. K tomu, že meziroční inflace v lednu klesla z prosincových 6,9 procenta na úroveň …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB