To dosáhlo skoro 140 % HDP – což je mnohem víc než v Itálii (106 %) či ve Španělsku (119 %). A pandemie viru covid-19 zadlužování dále zrychlila, takže se očekává, že se státní dluh v roce 2021 vyhoupne nad 120 % HDP.
Zadlužení soukromého sektoru, hlavně korporací, se může zvýšit až o dalších dvacet procent – rychleji, než kdekoli jinde v Evropě.
Úvěrové profily francouzských firem navíc patří v evropském prostoru zpravidla k těm rizikovějším a úvěrový spread se rychle rozšiřuje. Navzdory masivnímu balíčku stimulů o objemu 100 miliard euro a úvěrovému plánu, kdy stát přebírá garance až za 90 procent firemních úvěrů, se Francie nevyhne vlně bankrotů.
Mnohé firmy ze sektoru služeb se totiž nedokážou vyrovnat se sérií lockdownů.
Obrovské ztráty plynoucí ze státem garantovaných půjček vedou k dalšímu oslabení francouzských bank, které už byly v minulých letech krutě zasaženy slabým růstem a nízkými úrokovými sazbami a v některých případech také propadem zisků z obchodu s cennými papíry.
Investoři jsou ohledně budoucí kapitálové návratnosti čím dál pesimističtější, což vede k hromadnému odprodeji francouzských megabank. Čisté výnosy prudce klesají a objem poskytovaných půjček roste, takže se tržní kapitalizace francouzských bank a poměr P/B propadají nebývale hluboko.
Veřejné finance jsou v příšerném stavu a zadlužení je tak obrovské, že Francie nemá jinou možnost, než poprosit Německo, zda by nedovolilo Evropské centrální bance (ECB) vytisknout takovou záplavu euro, která by francouzský bankovní systém zachránila před kolapsem.
Autor je vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
