Nedávno zveřejněná prognóza centrální banky očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na tři procenta poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 procenta. Meziroční cenový růst se zrychlil u většiny položek spotřebního koše, hlavními tahouny byly ceny pohonných hmot a ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků.
Jednou z mála výjimek, jež za duben hlásí zmírnění meziročního cenového růstu, je odívání a obuv. U položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky, byl vývoj meziročních cen smíšený.
Dubnový nárůst celkové inflace byl v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je ale patrný v dalších středoevropských ekonomikách. V Polsku se v dubnu meziroční inflace vyšplhala na 4,3 procenta, v Maďarsku hlásí čerstvě zveřejněný údaj úroveň 5,1 procenta.
V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dávno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku.
Příští měsíce by měly přinést zklidnění a stabilizaci meziroční inflace v oblasti tří procent, inflace ale zůstane výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB po celý zbytek letošního roku. Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 2,8 procenta až 2,9 procenta poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 procenta. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout ke dvěma procentům, tedy do oblasti inflačního cíle centrální banky.
Aktuální vývoj inflace a její výhled povedou v rámci bankovní rady ČNB k debatě o zvýšení úrokových sazeb. Osobně si myslím, že v červnu zůstanou úrokové sazby centrální banky beze změny, a to i díky aktuálnímu posilování koruny, jež samo o sobě vede ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.
Jak aktuální vývoj inflace, tak její výhled, utvrdí bankovní radu ČNB v názoru, že je třeba začít se zvyšováním úrokových sazeb, s tímto krokem ale bankovní rada zřejmě vyčká až do letošního druhého pololetí, konkrétně na své srpnové zasedání.
První zvýšení úrokových sazeb by mohlo přijít v srpnu a další by mohlo následovat v letošním závěrečném čtvrtletí: Repo sazba ČNB by tak letos mohla vzrůst z aktuální úrovně 0,25 procenta na úroveň 0,75 procenta. Růst úrokových sazeb ČNB by byl zároveň příznivou zprávou pro korunu a vyšší úrokové sazby by tak měly vést k dalšímu posílení kurzu české měny vůči euru.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
