Důchodový systém se musí změnit, myslí si většina Čechů

Centrum pro průzkum veřejného mínění se na důchody ptalo na konci loňského roku 900 lidí starších 15 let. To, že se většina z nich přiklání k nutnosti změnit důchodový systém, je podle CVVM dlouhodobým trendem.

„Sedm desetin české veřejnosti je toho názoru, že změny systému jsou potřebné, z toho více než čtvrtina dotázaných považuje změnu za ´rozhodně potřebnou´ a více než dvě pětiny za ´spíše potřebnou´,“ uvedlo CVVM.

Výrazně menší část společnosti (14 %) pak souhlasí s opačným názorem, tedy že současný důchodový systém změny nepotřebuje. „Konkrétně třináct procent si myslí, že jsou změny ´spíše nepotřebné´ a naprostá menšina tvrdí, že jsou ´rozhodně nepotřebné´,“ konstatovalo CVVM.  Nezanedbatelný je pak podíl lidí (16 %), kteří nemají na toto téma vyhraněný názor a volí odpověď „nevím“.

 Psali jsme

Návrh důchodové reformy slibuje „pečené holuby“, ale není jasné, kdo a jak je „uloví a upeče“

Nejen voliči pravice

O potřebě změny v důchodovém systému jsou stále častěji přesvědčeni lidé, kteří se hlásí k pravici. Přesto i mezi těmi, kteří volí levicové strany, mírně převažují osoby volající po reformě – je jich 55 procent.

„Z hlediska vzdělání jsou pro změnu důchodového systému o něco častěji lidé s dosaženým vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou oproti lidem s nižším dosaženým vzděláním,“ poznamenalo CVVM.

U ekonomicky aktivních osob větší podporu pro důchodovou reformu deklarují vyšší odborní a vedoucí zaměstnanci, ale také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Menší podporu vyjádřili například zaměstnanci ve službách, ale také „bílé límečky“, tedy manažeři nebo zaměstnanci v administrativě. Nejnižší podporu pro změnu v důchodovém systému deklarují nekvalifikovaní dělníci.

 Psali jsme

Stát chce lidi motivovat k rizikovějším investicím. Spíše by měl narovinu říci, že jim peníze na důstojné stáří nezajistí

Dva důchodové pilíře

Z navrhovaných opatření má u veřejnosti podle CVVM rozdělení důchodů na dvě části, tedy na základní a spořící část – takzvaný druhý pilíř. Tuto variantu podporuje polovina dotázaných, přičemž jen necelá třetina by byla proti.

„Zvýšení sociálního pojištění, případně daní, aby bylo možné udržet stávající výši důchodů, má vyrovnaný poměr příznivců i odpůrců: 43 procent pro, 42 procent proti,“ sdělilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

U zbylých možných opatření převládá odmítavý postoj nad souhlasným. Prodloužení povinné doby pojištění by podpořila více jak třetina lidí, přičemž proti je bezmála polovina. Nejmenší podporu by přitom u české veřejnosti získalo zvýšení věku odchodu do důchodu – proti jsou tři čtvrtiny obyvatel. Se snížením důchodů nesouhlasí 78 procent lidí.

 Psali jsme

Penzijní fondy: Neznalost připravuje většinu Čechů o peníze

Nespravedlivý důchod

Podle jiného průzkumu, který vloni uskutečnila agentura Median, jen přibližně pětina obyvatel považuje současné důchody za spravedlivé. Také v tomto případě volá většina veřejnosti po změně platného systému.

A další průzkum, tentokrát opět z dílny CVVM, zase ukázal, že o něco více než polovina lidí, která zatím nepobírá důchod, si dává stranou peníze na zajištění ve stáří – buď formou spoření, nebo investic. Zhruba dvě třetiny Čechů se totiž obává, že v důchodovém věku nebudou dostatečně finančně zabezpečeni.

Na důchod nad rámec povinných odvodů si spoří nebo investuje 53 procent lidí v předdůchodovém věku. Jejich počet roste s věkem, více na „zadní kolečka“ ve stáří myslí rovněž lidé s vyšším vzděláním a s lepší životní úrovní. Za nedostatečné finanční zajištění považuje důchod vyplácený státem 81 procent dotázaných v předdůchodovém věku.

 Psali jsme

Důchodci bez důchodu. Přibývá seniorů bez nároku na penzi