Růst důvěry u firem má patrně kořeny v růstu průmyslové produkce, která meziročně vzrostla v červnu o 0,9 procenta a v květnu o 1,4 procenta. Hlavním a téměř jediným tahounem průmyslu však zůstává automobilová výroba, která přidala v červnu meziměsíčně 1,6 procenta.
Nicméně index důvěry jak firem, tak domácností je letos velmi volatilní a je otázkou, jak dlouho pozitivní nálada manažerům vydrží. Vývoj hodnoty nových zakázek je pro ně výstražným světlem, když se v červnu ještě více propadla, a meziročně klesla o 5,8 procenta proti květnovým 4,4 procenta.
Druhým varovným signálem, který ubírá českým firmám na optimismu, je pochmurná podnikatelská nálada postihující celou eurozónu. V srpnu její souhrnný index nákupních manažerů (PMI) klesl na 47 bodů. To je nejméně od listopadu 2020. Na vině je nejen nedobrá kondice průmyslu, ale podobně jako u nás nízký objem nových zakázek.
Evropské ekonomice jako celku stále více starostí přidělává stav německého hospodářství. Podle dat německého statistického úřadu se v červnu průmyslová výroba v Německu opět snížila, a to meziměsíčně o 1,5 procenta.
Je to zejména vinou propadu v automobilovém průmyslu, který se z motoru německé ekonomiky pomalu stává jeho brzdou. To samozřejmě velmi rychle dopadne i na nás – ať již na situaci českých firem, nebo na vyhlídky na oživení české ekonomiky, na které si budeme muset patrně počkat až do příštího roku.
Oživení české ekonomiky brzdí i domácí poptávka. Zde nepřinesl srpnový indikátor důvěry v českou ekonomiku dobré zprávy. Za poklesem důvěry spotřebitelů jsou obavy z celkové ekonomické situace v Česku a zvýšil se i počet domácností, které se obávají zhoršení jejich finanční situace.
Roste i podíl těch, které se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů. I to může být další faktor, proč letos růst českého ekonomiky čekat nemůžeme.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
