Devizové intervence oslabily kurz koruny, čímž podpořily český export. Slabší kurz koruny totiž umožňuje snížit ceny zboží v cizích měnách při zachování stejné výše zisku v korunovém vyjádření. Tím se české zboží stalo konkurenceschopnější na zahraničních trzích. Česká ekonomika je silně exportně orientovaná. Podporou exportu tak mohl být nastartován hospodářský růst, kterému se v následujících letech po spuštění devizových intervencí velmi dobře dařilo. Devizové intervence rovněž pomáhaly ČNB, aby se měnová politika přibližovala svému inflačnímu cíli.
Devizové intervence však byly některými ekonomy kritizovány. Hlavní argument směřoval k tomu, že oslabení kurzu koruny snížilo hodnotu úspor Čechů. To lidé pocítili hlavně při cestách do zahraničí, kde bylo při přepočtu do korun najednou vše dražší. Devizovým intervencím bylo rovněž vytýkáno, že prodražily dovoz zboží, což mohlo vést k nižším investicím do nových zahraničních technologií.
Krátce před ukončením devizových intervencí začali mnozí spekulanti předpokládat, že koruna skokově posílí. V té době spekulanti začali hojně skupovat krátkodobé korunové dluhopisy. To vedlo k výrazně negativním úrokovým sazbám, čehož využil stát k financování svého dluhu. Tím, že byly prodávány dluhopisy s negativním úrokem, došlo k paradoxní situaci, kdy dlužník vydělával na svém dluhu.
Po konci devizových intervencí koruna sice posílila, ale méně výrazně, než mnozí předpokládali. Do 10. dubna 2017 došlo k posunu kurzu z 27,06 na 26,53 CZK/EUR. Následně však koruna začala oslabovat a 21. dubna 2017 se vrátila ke kurzu 26,94 CZK/EUR. Postupně však převážil posilující trend a do konce roku 2017 koruna posílila až na kurz 25,54 CZK/EUR. V průběhu roku 2018 se však již nepotvrdily předpovědi mnohých analytiků a koruna přestala posilovat. V tomto stavu setrváváme až do dnešních dní, kdy se kurz koruny pohybuje na úrovni 25,70 CZK/EUR.
Výraznějšímu posilování koruny bránili spekulanti. Ti při posílení koruny opouštěli své pozice, což vedlo k prodeji korun a opětovnému oslabení kurzu. V průběhu roku 2018 rovněž docházelo ke zvyšování úrokových sazeb Americkou centrální bankou (FED), což mnohé investory motivovalo k přesunu kapitálu do dolarových aktiv.
Následkem toho docházelo k odlivu kapitálu z rozvíjejících se ekonomik, kam je zařazována i ta česká. Některé státy jako Turecko se dokonce potýkaly s měnovou krizí. České koruně pomohlo zvyšování úrokových sazeb, které ustálilo následující vývoj. V té době se ukázaly výhody eura, které stabilizovalo vývoj v Řecku a dalších zemích. V nich by bez společné měny pravděpodobně došlo k měnovým krizím.
Po devizových intervencích nám dnes zbyly velmi vysoké devizové rezervy, které brání výraznějšímu posilování koruny. V případě, že by část devizových rezerv byla prodána, koruna by mohla výrazně posílit. K tomuto kroku se však zatím neschyluje. Česká koruna by měla mírně posilovat i bez prodeje devizových rezerv. K tomu napomáhá situace, kdy se našemu hospodářství daří lépe než průměru eurozóny. Postupně se přitom výkonem ekonomiky přibližujeme průměru Evropské unie.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Takže Řecku euro prospělo. A nebo spíš nejprve neprospělo. Kdyby totiž nemělo Řecko ve chvíli své krize euro, mohlo by díky samostatné měně libovolně devalvovat. Takže v nejlepším případě prospělo Německu a ani teď mu neprospívá. Je jeho dluhovým otrokem. Dost dobře nechápu, jaký má smysl nakupovat dluhopisy za cenu x a obdržet nakonec x-c. Asi ani málo rozumný člověk by něco takového nekoupil. Je to spíš obyčejný podvod, uměle schovaný za pěknými řečmi.