Potraviny. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

Dvě třetiny lidí si přejí regulaci marží obchodníků

Stát by měl regulovat výši marží obchodníků s potravinami. Alespoň podle mínění dvou třetin účastníků průzkumu, jehož výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut. Naproti tomu se třetina domnívá, že by výše obchodní přirážky měla být výlučně záležitostí trhu bez státní regulace.

Projednání zákona o významné tržní síle parlamentu a medializované srovnávací testy cen potravin v německých a českých supermarketech vyvolaly diskusi o tom, jak kvalitní potraviny se v českých supermarketech prodávají a kolik za ně český zákazník platí. Ukázalo se totiž na konkrétních případech, že přestože pod stejnou značkou a od stejného výrobce jsou potraviny na českém trhu prodávány mnohdy méně kvalitní, jsou současně dražší než jejich obdoba v Německu, což je nelogičnost až varující.

Stojí za ní nejen o 8 % vyšší DPH na potraviny než u našich západních sousedů, ale také mnohem vyšší obchodní přirážka domácích obchodníků, na což poukázal i ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna:

„Výsledek srovnání je alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je ČR na 84 % průměru EU, zatímco Německo je na 124 %. A porovnáme-li průměrné roční mzdy, dostaneme se v Německu na téměř dvojnásobek oproti ČR. V kontextu této logiky by měly být i náklady výrobců přiměřeně nižší, a tudíž by tuzemské zboží mělo být vysoce cenově konkurenceschopné,“ říká Koberna.

„Existuje tudíž jediné logické vysvětlení současného stavu a tím je výše marže, respektive obchodní přirážky obchodních řetězců. Pokud se tato marže pohybuje ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových u zpracovaných výrobků na úrovni 60 až 160 % a více, je jasné, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele dražší než v sousedním Německu,“ dodává.

Pro úplnost doplňme, že o marži ve výši nad 100 % se obvykle jedná u zboží s vysokou přidanou hodnotou, zatímco u základních potravin je zhruba 50 až 80 %. Ale i tak je stále nad úrovní obchodní přirážky obvyklé v tzv. starých zemích Evropské unie.

Ve srovnávacím testu, který připravila Potravinářská komora ČR ve spolupráci s MF Dnes a časopisem Svět potravin, zakoupili odborníci v supermarketech v Praze a Drážďanech dvacítku totožných výrobků. Z nich bylo v Německu levnějších 13 produktů, nákup vyjde německého spotřebitele o 14 % levněji.

Obchodní přirážka však hraje roli nejen při stanovení ceny potravin, ale také při jednání mezi obchodníky a dodavateli. Jejich nerovnocenným postavením při sjednávání smluv se zabývá novela zákona o významné tržní síle, která by měla omezit dominantní postavení obchodních řetězců, které dodavatele a výrobce potravin dostávají pod tlak tzv. zadními maržemi. To jsou různé poplatky, které obchodní řetězce žádají v zájmu snadnějšího prodeje – zalistování (přijetí zboží do prodeje), příspěvek na inzerci a umístění na konkrétní místo v prodejně i v regálu, další procenta z prodeje, a dokonce i příspěvek na oslavu narozenin řetězce, jak prozradil šéf mlékárny Madeta Milan Teplý, kterého s tímto požadavkem obchodní partneři oslovili.

Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana by novela zákona o významné tržní síle stanovila jasné cenové podmínky za dodávku zboží, které by platily od začátku do konce smluvního vztahu. Obchodní řetězce se ve snaze odvrátit projednání zákona obrátily na premiéra Bohuslava Sobotku, zatím však návrh prošel prvním čtením v parlamentu a připomínkují jej zemědělský a hospodářský výbor.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *