Výsledky ukazují generaci, která je digitálně zdatná a strategicky myslící, ale zároveň čelí výzvám v oblasti finanční stability. Téměř dvě třetiny respondentů by při ztrátě zaměstnání udržely svůj životní styl maximálně tři měsíce.
Bankovní aplikace používá 92,7 procenta mladých Čechů, což potvrzuje naprostou digitalizaci správy financí. Investiční platformy využívá 32,1 procenta respondentů, přičemž nejvyšší podíl je mezi muži (45,9 %). Podíl žen, které využívají investiční platformy, je 17,7 procenta. Nejvíce se využívají v Praze (40,1 %) a mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (41,9 %).
Oproti tomu pouze 18,2 procenta mladých lidí se základním vzděláním zhodnocuje své finance prostřednictvím investičních platforem. Je tedy evidentní, že míra jejich využití je přímo ovlivněna dosaženou úrovní vzdělání. Aplikace pro finanční plánování využívá pouhých 7,5 procenta dotázaných.
„Vidíme obrovský rozdíl mezi pohlavími v přístupu k investování. Zatímco muži aktivně vyhledávají investiční příležitosti, ženy zůstávají konzervativnější. To je výzva nejen pro finanční instituce, ale i pro celou společnost – musíme pracovat na odstraňování bariér, které ženy od investování odrazují,“ řekl Vladimír Holovka, ředitel XTB pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
Díky technologiím šetří více
Téměř 45 procent respondentů spoří měsíčně méně než 1 300 korun, přičemž nejvíce jsou v této kategorii zastoupeni lidé se základním vzděláním (63,6 %) a ženy (55,1 %). Dalších 36,4 procenta odkládá měsíčně částku mezi 1 300 až 5 000 korunami. Vyšší úspory v rozmezí 5 000 až 12 500 korun dokáže pravidelně odkládat 13,5 procenta mladých lidí.
Více než polovina respondentů (50,8 %) uvedla, že díky technologiím šetří více než před pěti lety. Nejvýraznější pozitivní dopad technologií pociťují lidé aktivně využívající investiční produkty – u držitelů kryptoměn to je až 74,6 procenta, u investorů do akcií a fondů 64,7 procenta.
Jedním z nejpřekvapivějších zjištění průzkumu je, že 56,1 procenta mladých Čechů spoří primárně na dlouhodobé cíle, jako bydlení, důchod nebo finanční svoboda. Krátkodobé cíle, jako dovolená nebo nový telefon, jsou na prvním místě pouze u 17,8 procenta dotázaných.
Průzkum odhalil problém mladé generace s finanční odolností. Respondenti odpovídali na otázku, jak dlouho by dokázali udržet svůj současný životní styl ze svých úspor, kdyby přišli o zaměstnání.
Nemají dostatečnou finanční rezervu
Výsledky jsou alarmující: 30,5 procenta by vydrželo pouze jeden měsíc a dalších 33,3 procenta tři měsíce. Celkem tedy téměř dvě třetiny mladých Čechů (63,8 %) nemají dostatečnou finanční rezervu. Ženy jsou finančně zranitelnější: 38,3 procenta žen by vydrželo jen jeden měsíc, zatímco u mužů je to 22,9 procenta.
Finanční odolnost silně závisí na vzdělání. Zatímco 42,2 procenta lidí se základním vzděláním má rezervu jen na jeden měsíc, u vysokoškoláků je to pouze 14 procenta. Naopak dlouhodobou rezervu přesahující pět měsíců má 19 procent všech respondentů, ale u vysokoškoláků je to výrazně více – 35,5 procenta.
„Finanční polštář na minimálně tři až šest měsíců výdajů je základem finanční stability. Bohužel vidíme, že většina mladých lidí tuto rezervu nemá. Doporučujeme začít s pravidelným odkládáním i malých částek – klíčová je pravidelnost, ne výše,“ uvedl Holovka.
Téměř třetina mladých Čechů (30 %) čerpá finanční rady ze sociálních médií, jako TikTok, YouTube nebo Instagram. Nejdůvěryhodnějším zdrojem finančních rad zůstávají přátelé a rodina (48,2 %), následováni bankami a finančními poradci (39,9 %). Znepokojivých 15,3 procenta respondentů uvedlo, že finanční poradenství vůbec nevyhledává.
Rezerva na tři až šest měsíců
Experti upozorňují, že v současném ekonomickém prostředí samotné spoření na běžných nebo spořicích účtech nezajišťuje ochranu kupní síly peněz. Spoření zůstává důležité jako krátkodobý bezpečnostní nástroj – ideální je mít rezervu na tři až šest měsíců výdajů.
„Pokud ale člověk nechává všechny své finance ležet na spořicím účtu, dlouhodobě tím přichází o reálnou hodnotu peněz. Úrokové sazby se v posledních letech pohybují kolem tří procent, zatímco inflace často přesahovala tuto hranici,“ vysvětlil Jiří Tyleček, vedoucí analytického oddělení XTB.
Podle něj je řešením diverzifikace části úspor do investic například prostřednictvím ETF fondů (burzovně obchodovaný fond, pozn. red.), což umožňuje dlouhodobě zhodnocovat peníze při zachování rozumného rizika.
„Typickým příkladem je index S&P 500, který v posledních deseti letech přinesl průměrný roční výnos více než 12 procent, zatímco spořicí účty za stejné období nabídly v průměru dvě až tři procenta ročně,“ dodal Tyleček. Investice do akciového indexu tak podle jeho názoru mohla v dlouhém horizontu přinést více než čtyřnásobné zhodnocení oproti klasickému spoření.
Mladí se nebojí riskovat
Podle loňského průzkumu investiční platformy InvestBay téměř každý sedmý z deseti Čechů generace Z pravidelně investuje a nebojí se kvůli vyššímu zisku ani zariskovat. Podle průzkumu, jehož se zúčastnilo přibližně 1,5 tisíce dotázaných, aktivně investuje už více než 67 procent mladých Čechů generace Z.
„Mladší generace více odvážná a otevřená i vyššímu risku s vidinou vyšších zisků. Takový postoj zaujímá 21 procent zástupců generace Z oproti 6,2 procenta z generace Baby boomers,“ uvedl Daniel Rajnoch, ředitel a zakladatel InvestBay. Zástupci generace Z obvykle investují aspoň jednou měsíčně, ale i častěji.
Jak vyplynulo z průzkumu, obě generace mají odlišný důvod, proč investují. Zatímco u starší generace převládá vidina zabezpečení na důchod, u mladých jde především o ochranu financí před inflací. Výrazné rozdíly objevují i v tom, jak lidé investují. Zatímco starší lidé zůstávají věrni tradičním bankovním nástrojům, ti mladší se obracejí také na online brokery, kryptoměnové burzy či aplikace.
Přestože se přístupy obou generací k investování v mnohém liší, existuje mezi nimi i nemálo podobností. Jde například o to, jestli vnímají různé formy investic jako bezpečné či atraktivní. Jako nejvíce bezpečné označují obě generace nemovitosti a spořicí účty. Nejvíce atraktivní jsou pak pro ně zejména nemovitosti.
