Pro zvýšení sazeb hovoří také dlouhodobě napjatá situace na evropském trhu práce i přetrvávající vysoká jádrová inflace, která je jedním z hlavních parametrů, které ECB bere v potaz. Ta se v červnu zvýšila na 5,4 procenta a zůstává tak jen těsně pod svými nedávnými maximy. Stále tak platí slova prezidentky ECB, že banka má stále co dohánět.
Proto se domníváme, že i přes současné zvýšení sazeb není aktuální cyklus zpřísňování evropské politiky u konce a že nás pravděpodobně v září bude čekat ještě jedno zvýšení sazeb. Na druhou stranu, úterní průzkum bankovních úvěrů ECB ukázal na pokračující dobrou transmisi měnové politiky v podobě opětovně nižšího růstu úvěrů poskytnutých evropskými bankami.
Zároveň došlo k poklesu hospodářské aktivity v eurozóně, jak je patrné z údajů o PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.). Kompozitní index PMI v červnu poprvé po šesti měsících klesl pod klíčovou úroveň 50, která odděluje růst od poklesu, a v červenci se pak dále snížil na nižší než očekávanou hodnotu 48,9.
Vyšší sazby v Evropě i v USA zvýší tlak na českou korunu
Aktuální zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a zvýšení sazeb v USA o den dříve dále zvýší tlak na českou korunu. Zatímco od ECB totiž můžeme pravděpodobně očekávat v září další zvýšení sazeb, od České národní banky (ČNB) se naopak již v tomto roce pravděpodobně dočkáme snížení úrokových sazeb.
To ostatně ve vyjádření pro agenturu Reuters naznačil i viceguvernér ČNB Jan Frait, podle kterého debata o snižování sazeb začne na podzim, a podobně se vyjádřila již dříve také viceguvernérka Eva Zamrazilová.
Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny. Na základě nedávného vyjádření Evy Zamrazilové se přitom zdá, že ČNB může případný pokles koruny do určité míry tolerovat, což atraktivitu koruny dále snižuje.
Autor je obchodní ředitel společnosti Ebury pro Česko a Slovensko
(Redakčně upraveno)
