Vzhledem ke zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu vůči eurozóně předpokládáme, že ČNB bude muset na podporu koruny intervenovat i nadále. Diferenciál se u dvouletých swapů od července snížil z šesti procentních bodů na aktuální 4,4. Vzhledem k očekávánému vývoji eurových sazeb bude tento trend zřejmě pokračovat.
Ze zbytku regionu stojí za zmínku zasedání polské centrální banky, která zvýšila sazby o 25 bazických bodů na 6,75 procenta. Trh ale s tímto krokem počítal, a tak polská měna byla po celý týden poměrně stabilní v pásmu 4,70-4,74 PLN/EUR. Vrchol současného cyklu zpřísňování měnových podmínek vidíme na úrovni osmi procent.
Ve zvyšování úrokových sazeb tento týden pokračovala i Evropská centrální banka (ECB). Ta jednomyslně zvedla úrokové sazby o 75 bazických bodů. Potvrdila také, že v takovýchto krocích plánuje pokračovat. Tržní očekávání se tak posunula ještě o něco výše, takže nyní do konce roku vidí utažení měnových podmínek o dalších 125 bazických bodů.
Naše prognóza předpokládá do konce roku dva 50bodové „hiky“ (v říjnu a prosinci, pozn. aut.). V roce 2023 pak trojí 25bodové zvýšení depozitní sazby a dvojí u zbylých dvou sazeb. Vyznění zasedání ECB pak pomohlo společně evropské měně dostat se nad paritu s americkým dolarem.
Data, která přicházela z eurozóny, přinášela smíšený obrázek. Finální PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) byly v Německu revidovány výrazně směrem dolů, což sebou pod 50bodovou hranici vzalo i indikátory za celou eurozónu. Výrazným poklesem nepotěšily ani německé tovární objednávky.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
