Dvouprocentní úrovně podle naší prognózy depozitní sazba dosáhne v roce 2025. Pokud by ECB začala snižovat svoji obří bilanční sumu, mohlo by to pomoci ukotvit inflační očekávání. Konkrétní strategie kvantitativního utahování ale dosud zveřejněna nebyla. Zde spatřujeme riziko, že pokud ECB včas nezahájí redukci bilanční sumy, bude to muset kompenzovat výrazně vyššími sazbami.
Inflace v eurozóně v květnu dosáhla dalšího vrcholu na úrovni 8,1 procenta, přičemž vzrostla i její jádrová složka (3,8 %). Očekáváme proto, že ECB zvýší svoji inflační prognózu z března, a to z průměrných 5,1 na sedm procent pro letošní rok a z 2,1 na 2,4 procenta pro rok příští. Směrem nahoru se pravděpodobně posune i jádrová inflace (pro letošní rok z 2,6 % na 3,3 %, pozn. aut.).
Vzhledem k inflaci výrazně nad cílem ECB i rostoucím inflačním očekáváním předpokládáme, že ECB ke konci června ukončí program nákupů aktiv APP (Asset Purchase Programme, pozn. red.). Zároveň trhy připraví na červencové 25 bodové zvýšení klíčové depozitní sazby ze současných -0,5 procenta.
Další takovýto krok očekáváme ještě v září a prosinci, kdy kromě depozitní sazby bude zvýšena i sazba pro hlavní refinanční operace (nyní na 0,0 %) a úroková sazba mezní zápůjční facility (nyní na 0,25 %). V příštím roce by všechny sazby podle naší prognózy měly být zvýšeny o 100 bazických bodů.
Klíčová depozitní sazba by se tedy na konci příštího roku měla nacházet na úrovni 1,25 procenta. Úrovně dvou procent by měla dosáhnout v roce 2025. Tržní očekávání jsou v krátkém horizontu agresivnější, když v horizontu jednoho roku počítají s růstem sazeb k úrovni 1,25 procenta. V delším horizontu naopak růst na dvě procenta nepředpokládají.
Aby se ale ECB podařilo ukotvit rychle rostoucí inflační očekávání, bylo by podle našeho názoru třeba začít co nejdříve snižovat bilanční sumu ECB. Ta nyní dosahuje výše 8,8 bilionu eur. Z toho 4,9 bilionu eur představují cenné papíry nakoupené v rámci programu APP, 1,7 bilionu eur v rámci pandemického programu a 2,2 bilionu eur ve formě TLTRO (jehož prostřednictvím zprostředkovává ECB evropským bankám levné financování, pozn. red.).
Důvodem, proč ECB otálí s nějakým konkrétnějším vyjádřením, jak a od kdy začne bilanční sumu redukovat, muže být to, že vyčkává, kolik banky v létě splatí v rámci programu TLTRO. Podmínky pro tyto úvěry se se v červnu zhorší (z -1 % na -0,5 %). Vzhledem k očekávanému růstu sazeb však budou TLRTO i tak nabízet výhodné podmínky financování, takže očekáváme, že splaceno bude v průběhu příštího roku zhruba pouze 450 miliard eur.
Dalším mohou být i obavy z dopadu na vývoj cen dluhopisů u silně zadlužených zemí, jako je například Itálie. Rizikem je, že pokud ale ECB s redukováním bilanční sumy nezačne, hrozí, že bude muset úrokové sazby zvýšit výrazněji nad dvouprocentní úroveň.
Autorka je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
