Rizikem je především Itálie, která má před volbami. Další zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů očekáváme v říjnu, o 25 bazických bodů v prosinci a v příštím roce v součtu o 75 bazických bodů. To posune depozitní sazbu na 2,25 procenta a repo sazbu na 2,75 procenta, kde by se růst měl zastavit.
Inflace v eurozóně se v srpnu nacházela na devíti procentech, její jádrová složka pak na čtyřech procentech. Vrcholu by inflace měla dosáhnout v září, a to na úrovni 9,8 procenta. Pod tři procenta se nicméně nedostane ani v příštím roce. V této situaci ECB nemá jinou možnost, než jednat.
Úrokové sazby by se co nejrychleji měly dostat na neutrální úroveň, kde ale leží, v tom představitelé ECB jednotní nejsou. Zpravidla ji odhadují v rozmezí 1-2 procenta, náš odhad pak počítá s 1,5 procenta. V každém případě předpokládáme, že ECB ve čtvrtek zvýší sazby o 75 bazických bodů.
Navzdory poměrně akutní inflační situaci bude výsledek hlasování zřejmě těsný, když významní představitelé ECB (Philip Lane či Villeroy de Galhau, pozn. aut.) budou hlasovat pro 50 bodové zvýšení.
Ještě razantnějšímu utažení měnových podmínek budou stát v cestě obavy z fragmentace evropského dluhopisového trhu. Italské desetileté dluhopisy se už nyní nacházejí 250 bazických bodů nad německým vládním dluhopisem (poblíž 4 %). Vyšší, než očekáváné, zvýšení úrokových sazeb by mohlo vést k dalšímu růstu výnosů a donutit tak ECB spustit svůj antifragmentační nástroj.
To by ale v situaci, kdy Itálie stojí před volbami (25. září) a není jasné, jak se nová vláda postaví k fiskální politice, nebylo vůbec snadné. Další otázkou také je, jak bude zpřísňování měnových podmínek efektivní v podmínkách přebytečné likvidity.
Ta dosahuje 4,4 bilionu eur a je jasné, že čím později ECB s redukcí bilanční sumy začne, tím vyšší úrokové sazby budou k dosažení inflačního cíle třeba. V tomto ohledu je překvapivé, že ECB zatím s detaily, jak bude postupovat, nepřišla. Předpokládáme, že intenzivnější diskuze na toto téma začne na podzim, což by umožnilo začít s omezováním reinvestic z programu APP v příštím roce.
ECB zároveň zveřejní i svoji novou prognózu. U té přepokládáme, že dojde ke zvýšení odhadu inflace pro letošní i příští rok. Stávající prognóza počítala pro letošek s celkovou inflací na průměrných 6,8 procenta, což už je nyní jasné, že naplněno nebude.
Pro příští rok pak červnová prognóza ECB viděla inflaci na 3,5 procenta, zatímco náš odhad je 4,6 procenta. Výhled pro hrubý domácí produkt (HDP) pro příští rok bude revidován zřejmě směrem dolů.
Rostoucí tržní sazby v eurozóně v kombinaci s nedávným poklesem těch domácích snižují domácí úrokový diferenciál. Ten je přitom jedním z klíčových fundamentů podporujících českou korunu. Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně šest procentních bodů, zmenšil úrokový diferenciál na aktuální 4,5 procentního bodu.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com