ECB zvýší sazby o 75 bazických bodů

Analýza
K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka (ECB). Trh ve svých cenách zahrnuje necelé 75bodové zvýšení úrokových sazeb, což je i náš odhad. Jakýkoli menší krok by byl hrozbou po společnou evropskou měnu i inflační výhled. Razantnější utažení měnových podmínek by pak naopak mohlo vést k větší fragmentaci evropského dluhopisového trhu.
K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka. Předpokládá se, že zvýší sazby o 75 bazických bodů. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Rizikem je především Itálie, která má před volbami. Další zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů očekáváme v říjnu, o 25 bazických bodů v prosinci a v příštím roce v součtu o 75 bazických bodů. To posune depozitní sazbu na 2,25 procenta a repo sazbu na 2,75 procenta, kde by se růst měl zastavit.

Inflace v eurozóně se v srpnu nacházela na devíti procentech, její jádrová složka pak na čtyřech procentech. Vrcholu by inflace měla dosáhnout v září, a to na úrovni 9,8 procenta. Pod tři procenta se nicméně nedostane ani v příštím roce. V této situaci ECB nemá jinou možnost, než jednat.

Úrokové sazby by se co nejrychleji měly dostat na neutrální úroveň, kde ale leží, v tom představitelé ECB jednotní nejsou. Zpravidla ji odhadují v rozmezí 1-2 procenta, náš odhad pak počítá s 1,5 procenta. V každém případě předpokládáme, že ECB ve čtvrtek zvýší sazby o 75 bazických bodů.

Navzdory poměrně akutní inflační situaci bude výsledek hlasování zřejmě těsný, když významní představitelé ECB (Philip Lane či Villeroy de Galhau, pozn. aut.) budou hlasovat pro 50 bodové zvýšení.

PSALI JSME:
ECB zvýšila úrokové sazby

Ještě razantnějšímu utažení měnových podmínek budou stát v cestě obavy z fragmentace evropského dluhopisového trhu. Italské desetileté dluhopisy se už nyní nacházejí 250 bazických bodů nad německým vládním dluhopisem (poblíž 4 %). Vyšší, než očekáváné, zvýšení úrokových sazeb by mohlo vést k dalšímu růstu výnosů a donutit tak ECB spustit svůj antifragmentační nástroj.

To by ale v situaci, kdy Itálie stojí před volbami (25. září) a není jasné, jak se nová vláda postaví k fiskální politice, nebylo vůbec snadné. Další otázkou také je, jak bude zpřísňování měnových podmínek efektivní v podmínkách přebytečné likvidity.

Ta dosahuje 4,4 bilionu eur a je jasné, že čím později ECB s redukcí bilanční sumy začne, tím vyšší úrokové sazby budou k dosažení inflačního cíle třeba. V tomto ohledu je překvapivé, že ECB zatím s detaily, jak bude postupovat, nepřišla. Předpokládáme, že intenzivnější diskuze na toto téma začne na podzim, což by umožnilo začít s omezováním reinvestic z programu APP v příštím roce.

PSALI JSME:
Inflace v eurozóně v červenci zrychlila na 8,9 %

ECB zároveň zveřejní i svoji novou prognózu. U té přepokládáme, že dojde ke zvýšení odhadu inflace pro letošní i příští rok. Stávající prognóza počítala pro letošek s celkovou inflací na průměrných 6,8 procenta, což už je nyní jasné, že naplněno nebude.

Pro příští rok pak červnová prognóza ECB viděla inflaci na 3,5 procenta, zatímco náš odhad je 4,6 procenta. Výhled pro hrubý domácí produkt (HDP) pro příští rok bude revidován zřejmě směrem dolů.

Rostoucí tržní sazby v eurozóně v kombinaci s nedávným poklesem těch domácích snižují domácí úrokový diferenciál. Ten je přitom jedním z klíčových fundamentů podporujících českou korunu. Měřeno rozdílem dvouletých úrokových swapů se oproti červencovému maximu, kdy domácí výnosy převyšovaly ty z eurozóny o přibližně šest procentních bodů, zmenšil úrokový diferenciál na aktuální 4,5 procentního bodu.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Inflace v eurozóně na novém maximu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.