V meziročním vyjádření HDP eurozóny i nadále klesá, avšak pokles o 4,3 procenta byl ve třetím čtvrtletí o dost mírnější, než se čekalo. Pro Evropu obecně a tedy i pro eurozónu platí, že v letošním závěrečném čtvrtletí bude ekonomická aktivita nepříznivě poznamenána druhou vlnou pandemie, nicméně výsledek za třetí kvartál rozhodně představuje pozitivní překvapení.
Mezičtvrtletní růst HDP eurozóny ve třetím kvartálu činil 12,7 procenta a výrazně tak překonal očekávání trhu, jež činilo 9,6 %. Mezičtvrtletní růst ve třetím čtvrtletí byl sám o sobě dokonce výraznější, než pokles HDP v letošním druhém čtvrtletí, jenž činil 11,8 %.
V meziročním vyjádření HDP eurozóny i nadále klesá, pokles o 4,3 procenta vykázaný ve třetím čtvrtletí však představuje výrazné zmírnění v porovnání s propadem o 14,8 %, jenž byl vykázán v letošním druhém čtvrtletí.
Údaje o výkonu HDP v letošním třetím čtvrtletí představují tzv. předběžný bleskový odhad a mohou tedy být dále zpřesňovány. Zatím také pro eurozónu jako celek nejsou k dispozici detaily, co se týče struktury HDP za letošní třetí čtvrtletí jak ve smyslu výdajů, tak ve smyslu výkonu jednotlivých odvětví průmyslu, služeb a dalších sektorů v ekonomice.
Data za jednotlivé měsíce třetího čtvrtletí, tak jak jsou zatím k dispozici, nicméně hlásí příznivé trendy v průmyslu a maloobchodu, jež se v průběhu léta zotavovaly po prudkém propadu z počátku jara. Naopak, nepříznivý dopad zvedající se druhé vlny pandemie byl patrný v sektoru služeb již v srpnu a především pak v září.
Do závěrečného čtvrtletí letošního roku vstupují ekonomiky eurozóny v situaci, kdy druhá vlna pandemie vede k obnovování omezení v řadě oblastí ekonomiky, což bude mít v závěrečných měsících nepříznivý dopad na celkovou ekonomickou aktivitu.
Oproti první vlně pandemie, tedy oproti jarním měsícům, jsme ale nyní v situaci, kdy i nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod, celkový pokles ekonomické aktivity by proto neměl být zdaleka tak dramatický, jak tomu bylo v letošním druhém čtvrtletí. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své podzimní prognóze zveřejněné v první polovině října očekával pro letošní rok pokles HDP eurozóny o 8,3 procenta.
Dle mého názoru celoroční propad HDP nemusí být horší, než co ve své prognóze uvádí MMF, a to navzdory slabšímu výkonu ekonomiky, jenž se veškerou pravděpodobností dostaví v letošním závěrečném čtvrtletí. Osobně bych odhadoval pokles HDP eurozóny za celý letošní rok v oblasti osmi procent s tím, že pro rok 2021 i nadále platí scénář návratu ekonomiky eurozóny k růstu.
Klíčový pro výkon HDP eurozóny jak v závěru letošního roku, tak v roce 2021, bude samozřejmě dění na poli koronaviru a vývoj souvisejících omezení v ekonomice. Důležitá bude také schopnost vlád přicházet s efektivními rozpočtovými impulsy s cílem zmírnit dopady koronavirových restrikcí na ekonomiku a s podporou následnému oživení.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
